Zachariáš.

 

               Než začnu, chtěl bych se dotknout jednoho druhu biblické  zprávy - vise. Měl jsem to udělat už při Izaiášovi, Ezechielovi  a hlavně Danielovi. U Zachariáše je to zcela nutné! Jednou po tom,  co jsem zakončil ty kazety komentáře k Apokalypse, jeden mých  známých nesouhlasil s mým vysvětlením.  Pravil o jednom verši: "To  neznamená to, co ty tvrdíš, že to znamená".         "V tom případě mi  pověz, co to znamená", odpověděl jsem. "Je to symbol". "Dobrá,  pověz mi, čeho to symbol je?". "No. to je pouze symbol!" "Neuvědomuješ si, že symbol musí něco  symbolizovat? A musí to dávat smysl!  Nemůžeš vytáhnout vysvětlení "z rukávu" a říci: "To je, co to  znamená". Jak víš, co to znamená? Je to přece symbol něčeho - a po  důkladném prozkoumání a hlavně porovnávání s obdobnými verši  v Bibli, rozhodneme co to znamená. Žádné proroctví, žádná vise, se  nemohou interpretovat podle nějakého soukromého názoru (2 Petr 1:20), Každé vysvětlení musí být  testováno celou Biblí!  Jakmile to "nehraje" s jinou částí, musí být interpretace  odmítnuta a je třeba hledat jinou! To je ten hlavní důvod proč máme tolik sekt, kultů, denominací! Jeden vytrhne verš, založí na něm  premisu, pak postaví kostel, přesvědčí pár oveček, a hle - opět nová sekta! Po téměř celou dobu křesťanské éry přicházeli podobní proroci na "podium" světa! Marcion, Montanus, Origen, Lucian  z Antiochu a jeho žák Arius, Sabellius atd. atd. A toto je jen  nepatrná část  prvních tři století! Některé následky se táhnou až  do moderní doby: Arius - Svědkové Jehovy, Montanus - Charismatici 20tého století! Ale na to by byla další kniha. Co chci říci je, že nestačí mít pocit, „že to tak asi je," musíš porovnávat se  zbytkem Bible! Až jednou budeš znát dobře celou Bibli, rychle poznáš zda to či ono souhlasí či nesouhlasí, s duchem celého Písma!  Téma prvních šesti kapitol Zachariáše je mesianické a milleniální (Mesiáš-Kristus a Jeho tisíciletá vláda na Zemi po Armageddonu). Zde je záznam o deseti visích, které měl v jedné noci! "Druhý rok Dariúv" je ten stejný rok, kdy prorokoval Ageus. Hned v druhém verši Bůh varuje ten zbytek, aby nekráčeli ve šlépějích svých otců, kteří žili před zajetím. "Bůh zástupů". Tento titul - a i jiné, jsou už pomalu "cliché". Nikdo si pod tím už nic nepředstavuje! Bůh zástupů (Lord of Hosts). Zástup, v hebrejštině "tsaba", plurál "tsabao", znamená "služba, síla a i válčení". Zde se to používá ve smyslu "neomezených zdrojů" k Jeho disposici, pro dobro Jeho lidu. "Obraťte se ke mně a já se obrátím k vám" slibuje Bůh. V dalším verši říká vlastně:"Poslal jsem Ozeáše, Joéla, Ámose, Izaiáše i Jeremiáše. Neuposlechli ani jednoho a to je ten důvod, proč byli odvlečeni do zajetí." Hlasy všech těch proroků ztichly. Izaiáš, Jeremiáš, Ámos, Joél i Ozeáš jsou mrtví.  "A mimochodem, kde jsou vaší otcové?" ptá se Bůh. "Jsou pochováni v Babylónu." To není to správné místo pro Israelitu, protože každý chce být pochován ve vlastní zemi! I starý Jakub přiměl Josefa k přísaze, že ho pohřbí v Zaslíbené Zemi. V Jerusalémě, před Východní branou, dolů do údolí Kidron a všude po stráni Olivetské Hory jsou hroby těch, kteří věřili, že jednou uvidí Mesiáše až přijde na Zem, aby počal  tisícileté  království.

 

        A znovu: Při Rapture se Kristus  nevrací na Zem! Pakliže tomu dobře rozumím, zavolá  odkudsi z prostoru a tam potká ty "své" a zde počne sedm let Období Strastí. Teprve potom k bitvě Armageddonu, se vrátí na tuto Zemi. Přečti si několikrát a pozorně 1Tesalonským 4:16-17 - hlavně 17! Uvědom si, že v tomto čase budou vzkříšeni pouze ti, kteří zemřeli  v Kristu a to jsou Křesťané! Ti Židé,  kteří očekávali Mesiáše, budou  vzkříšeni po Armageddonu, protože kdyby byli probuzeni před Dobou  Strastí, při Rapture (Uchvácení), museli  by sedm let "někde" čekat, než se  Kristus vrátí a založí slíbené  Království, se sídlem v Jerusalémě!

 

 

 

        1:7..  Jelikož hebrejský kalendář nezačínal lednem, jedenáctý měsíc je náš únor. Datum je 24 února 520 BC. Pět měsíců před touto visí, dostal Ageus zprávu od Boha a práce na Chrámu začala. "Uviděl jsem v noci.." Zachariáš neříká, že "snil" své vise! Je  jasné, že tyto vise přišly v době, kdy byl vzhůru. Nemyslím, že Bůh k nám mluví během našich snů. Ve spánku je mysl uvolněna a obvykle  se vrací k nějakému prožitku v minulosti podle toho, co jsme měli  k večeři!

          První vise je muž na rudém koni. Kdo je to? Když odpovím, že  je to Kristus, v Jeho před-inkarnační podobě, okamžitě se někdo zeptá: "A proč je to Ježíš?" Dobrá. Tento muž je identifikován ve  verších 11 a 12 jako "Ten Boží posel." (The Angel of the Lord) Už  jsem na to poukázal dříve. Ale aby to bylo jasné vezměme to znovu. V anglické verzi je to zřetelné, použije se člen určitý "the". Tak tedy: "Ten Boží posel" je nestvořená bytost, jasně odlišená ode  všech stvořených andělů, a v mnoha případech ztotožněna s Bohem! Toto se nedá popřít na základě : Genese 16:7-10,  31:11-13,  32:25-31, ve  srovnání s Ozeášem 12:3-5, Exodus 3:2-4, Soudců 6:11-22,  Zachariášem 3:1-2. Na druhé straně jsou případy, kdy se zdá být tato bytost odlišena od Boha-Otce: Exodus 23:20-22, 32:34.  Nejjednodušší cesta, jak tyto dva pohledy smířit, je přijmout velmi  starý názor, že tato bytost je Kristus, druhá osoba Boží, který se v těch nejrannějších dobách objevuje, aby odhalil lidem Otce, který je neviditelný. A proč Mesiáš-Kristus, či Bůh-Syn, musí být  nevyhnutelně Yahweh (Jehova)? To jsme viděli již jasně v Izaiáši  a zde Zachariáš, na to dává konečný "štempl" ve verši 12:10! Verš 1:8 neříká, zda na těch ostatních koních seděli jezdci  či ne, ale jelikož verš deset praví "To jsou ti," domnívám se, že  je to taková "patrola", která pod vedením Boha-Syna, chrání ty "Jeho vlastní" v nepřátelském území. Ano, přesto že byl Satan poražený před téměř dvěma tisíci lety, stále ještě vládne na Zemi!  Drtivá většina lidstva dříme na jeho klíně, jak píše Jan, v jeho  dopise. To "měřící pásmo" se vysvětluje tím, že jednou bude  Jerusalém veliké město s  výstavbou. Možná...

 

            Všechny národy tohoto světa si  budou muset uvědomit, že pokud  nebude mír v Jerusalémě - nebude mír  ve světě! Jerusalém je klíčem k míru světa - ať se to  někomu líbí - nebo ne!  Ve dnech Zachariáše a i už před tím, se lidé snažili o mír ve světě,  ale ignorovali při tom Jerusalém! Bylo to během Medo-Perské říše. Babylón porazil Egypt a Asýrii. Potom Medo-Persie porazila Babylón a vládla od Indusu, řeky v Přední  Indii, ke Středozemnímu moři, celou oblast od Černého a Kaspického moře až po písky Sahary. Toto imperium přineslo na krátký čas mír. Potom přišel Alexandr Veliký - a převrátil to všechno vzhůru nohama. Prostě Bůh rozhodl o tom, že Jeho město bude klíčem k míru - a tak to bude!  Verš 17. naznačuje, že jednou si lidé uvědomí ten fakt, že "spolupracují" na věčném Božím plánu. Dovol mi malou aplikaci na dnešek. Ptám se pouze Křesťanů, pochopitelně. Pracuješ na  něčem, co má cenu věčnou? Co děláš,  třebas dnes? Jakou hodnotu to bude  mít za deset let? Za sto let? A co za  milion let? My bychom měli pracovat, cokoliv vytvářet  - tvárnit s touto perspektivou!

             Druhá vise, kterou mu Bůh dal, byly čtyři rohy. Tento překlad je dává dohromady s visí příští. To je jejich pohled. Prorok vidí  čtyři rohy  a to jsou ty,  které rozehnaly Jerusalém, Judeji  i Israel. Mám na mysli pochopitelně obyvatele. Roh představuje  pohanského vládce. To už nás naučil Daniel 7:24: "A deset rohů  z tohoto království je deset králů, kteří se dostanou k moci"  (volný překlad).  Apokalypsa 17:12 :  „A deset rohů, které jsi spatřil, je deset králů." Z těchto referencí vidíme, že rohy  představují světové moci Pohanstva.....  Používám termín "pohanský", ve smyslu starověké situace.  Pohan není atheistou a atheista není  Pohanem! Pohan věří prostě v jiné bohy, bůžky, božstva. Dnešní vlády, na které se mimochodem, toto proroctví hlavně vztahuje, jsou v převážné většině atheistické, ať už slyšíš jejich politiky  prohlašovat "Ježíš, ne Caesar!" (V.Havel), "My, křesťanští  demokraté" (Německo) a nebo po každé pětiminutové  řeči  "God bless  you" "Bůh vám žehnej" (Clinton a ostatní američtí politikové).

 

 

 

          Tyto všechny, byť i někdy by se  to zdálo - nejsou křesťanské vlády!  Věř mi, žil jsem tam čtvrt století, poznal jsem to! Jistě, máš  svobodu projevu - jaká v Čechách ještě dlouho nebude! Ale  zkus učit Krista na státem podporované škole! Tam nemůžeš pověsit ani  "Desatero" na stěnu třídy, abys neurazil někoho, kdo Boha nesnáší! Potom máš národy pohanské = většina východních zemí Islámu, s otevřeným nepřátelstvím vůči Křesťanství (Irán, Saudská Arabie,  Pakistan, a většina afrických zemí). Některé z vlád světa, hlavně  z těch nejprůmyslovějších států - už pomalu nabíhají na platformu  New Age! Nastává éra po-křesťanská. New Age je ve skutečnosti  pohanský  humanismusmus - není ateistický!

     

            Vise čtyřech kovářů. Hebrejské "chäräsh" značí zručného  uměleckého řemeslníka ze všech oborů. Co to znamená?   Jerome, znalec  Bible (AD 347-419)   a John Kalvín (1509-1564)  se domnívali, že to  jsou symboly nadpřirozených prostředků, které Bůh používá. V dnešní  moderní době mám jednu interpretaci, která se zdá být  přijatelnější.  Dr. Merrill Unger : Jestliže ty rohy jsou symboly  následných světových říší (Lukáš 21:24), tito čtyři řemeslníci musí  také představovat po sobě přicházející síly, které Bůh použije  proti nepřátelům Israele.  (Žalm 2:1-12).  V souhlase s úžasnými předpověďmi Daniela, pokud se týkají  "doby národů" (Pohanů, atheistů), 2:31-45,  7:2-13, se  ty tři "rohy"  staly "řemeslníky" skrze trestající ruku Boží, zatím co ten čtvrtý  "roh" je poražen Kristem u Armageddonu. Tak: První "roh",  Babylón, je poražen rohem druhým, Medo-Persií. Tím se  Medo-Persie   stává  prvním řemeslníkem. 

           Druhý "roh", Medo-Persie je poražena Alexandrem Velikým,  a ten se stává druhým řemeslníkem. Macedonské Řecko  (po smrti  Alexandra), je poraženo čtvrtým rohem, Římem,       a stává se třetím  řemeslníkem. Čtvrtý roh, Řím, ten nejnebezpečnější ze všech, se  nestává řemeslníkem, ale je oživený v konfederaci deseti států  (národů, společenství), Posledních Dnů a tato je zničena v bitvě  u Armageddonu Kristem. Nezapomeň, že Řím nikdy "z venku" poražen  nebyl!!  Antikrist jednou znovu postaví Římské Imperium na nohy - a to bude poražené čtvrtým "řemeslníkem", Kristem. Zde je opět vidět, jak je nutné znát celou Bibli, celé Boží Slovo, protože nějaká soukromá interpretace Bible není možná, jak říká Petr.  Ještě než opustíme tuto kapitolu, chtěl bych (znovu?) upozornit na tyto skutečnosti: a) Bůh neskončil s Israelem, jednou  jej vezme zpět!  b) Pakliže Bůh řekne "Judea", Israel", Jerusalém,  Sijón a podobné lokace - má na mysli tyto konkrétní lokace a nic  jiného!  Jak už jsem ukázal dříve: Jsou lidé, kteří ze záhadných a někdy i egoistických důvodů tvrdí, že když Bůh něco řekne, označí, nebo popíše - že "On to tak nemyslel, to se musí brát z jiné perspektivy" atd. Nesmysl! Už víš dobře, co se z takového  druhu "perspektivy" vyvinulo v případě  Britského Israelitismu!

            "Muž s měřícím provazcem".  Opět Bůh-Syn. Zachariáš jej sice nazývá "mužem", hebrejsky "iš", ale později v kapitole 6:12, opět říká "iš" a je to o muži, jehož jméno je "tsemach", což je „pupenec“, „větev“, „výhonek“. Izaiáš 4:2, Jeremiáš 23:5 a zde 3:8 a 6:12       se  používá "tsemach" a v předešlých statích je to Kristus.  A zde  jakoby naznačoval, že se město jednou bude rozšiřovat, a že nebude mít hradby. Jistě, proč hradby v zaručeném míru? Daniel, Ezechiel,  Zachariáš i Apokalypsa jsou knihy, které se dívají do budoucnosti, kdy bude na Zemi Kristovo Království. Jen se podívej zpět do  Ezechiela, 43:1-7, jak popisuje slávu, která jednou přijde. Ke  konci Bůh říká: "A já budu žít v jejich  středu navždy". Navždy je dlouhá doba,  že?   2:7..  "odejděte z Babylónu".. Proč?  Babylón za dva roky později padnul......

            2:11-12    Ano, nejenom Israel ale i další národy se v ten den obrátí k Mesiáši. Antisemitům kteří  tvrdí, že Judea je židovská a Israel  je už jiná "rasa", zde Bůh  říká, že má Judeu, jako své dědictví! Ten termín "Svatá Země" se vyskytuje v Bibli pouze jedenkrát. A zase:  V Bibli musí souhlasit verš  s veršem, kniha s knihou!  Přečti si Izaiáše,  2:2-3!  Kapitola 3. Stále musíme mít na vědomí, že se probíráme visemi, a že všech těch deset se zaměřuje do jednoho místa, jednoho  námětu. Víš příteli, já si velmi dobře uvědomuji relativní nedůležitost těchto visí - co do spásy lidské duše! Málokdo zná tuto knihu a  sotva jednou za život uslyšíš nějakou diskusi o Zachariáši,  Ageusi a podobným. Ale já tento komentář píši pro Tebe jako  poznámky pro celý život - tohle není něco co přečteš - a zapomeneš.

 

 

          Tento komentář se nečte - ten Ti má pomoci, kdykoliv ti  v Bibli není něco jasné - kdykoliv k Tobě přijde nějaký ten skeptik  s "nevinnou" otázkou.. Ano, jen s otázkou - ale jaký je motiv v pozadí té otázky? Průměrný Křesťan, který snad jednou - pakliže vůbec kdy, přečetl celou Bibli, bude stát proti  vzdělanému atheistovi, jako kluk  s prakem proti tanku!  Jistě - i ten "kluk“ s prakem kdysi vyhrál rozhodnou bitvu - ale nespoléhej se na to!

  

         Náš Kristus říká: "A život věčný je v tom, když poznají  Tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše  Krista" (Jan 17:3).  A jak poznáš Boha - ať už jako Otce, Syna, či  Ducha Svatého? Jedině z Bible!  Platón o Nich nikdy nepsal! Ani  Balzac, Marx, Remarque, Agáta Christie, Lenin, TGM, Antonín  Zápotocký nebo Václav Havel!  Ani jeden z těchto, Ti v tomto směru  neporadí!

 

         Pouze dobrá znalost Bible Ti pomůže aby jsi byl kdykoliv schopen, podat rozumnou odpověď tomu, který se tě ptá, proč vlastně  věříš, a na čem zakládáš svou jistotu! Jen tak můžeš přesvědčit! A proto se učím z této knihy po léta a vím, že bych potřeboval těch životů nejméně deset, abych pochopil alespoň část! V další visi vidí prorok velekněze, stojícího před tím Andělem Boha, (Kristem). Po pravici kněze stojí Satan. V naší moderní kultuře se zájem o nadpřirozeno, bohužel obrátil v mnoha případech k satanismu. Ovšem, pakliže zlo je zosobněno Satanem, pak logicky bude zosobněno i dobro - Bohem. A tady nikdy nepochopím, proč se někdo rozhodne, přidat se na stranu toho, který musí nevyhnutelně prohrát! To je jako se přihlásit k NSDAP na jaře  1945, či "do rodné strany" v prosinci 1989!! Taková logika mi zcela  uniká!

 

           A co tam ten Satan dělá? Apokalypsa 12:10 vysvětluje, že Satan  žaluje, udává a obviňuje Křesťany "ve dne i v noci".   Jistě, každý  člověk hřeší - i Křesťan. Za naše hříchy sice zemřel Kristus, ale  Satan si zřejmě nedá pokoj a poukazuje na ně před Bohem tak jako  tak! A proto potřebujeme advokáta (1 Jan 2:1), Krista, který jediný  může tyto hříchy vzít na sebe!  Tato vise jde až za za toho velekněze. Zde se dozvíme,  že se  Bůh  rozhodl vrátit Israel do Zaslíbené Země  a přebývat mezi  nimi . Budou opět Jeho lidem. A zde máme problém: Jak to může čistý,  spravedlivý Bůh udělat, když jsou tak daleko od Něj? Jak to  srovnáme s Boží spravedlností? Odpověď na tuto otázku dostaneme, jak se tak celá ta vise bude rozvíjet..... Každopádně je jasné, že Jošua představuje národ Israel. Uvidíme dále, že velekněz spíše připomíná kominíka než kněze. A podle Mojžíšova Zákona velekněz, předstupující před Boha, musí  být dokonale čistý - jinak mu nebylo dovoleno sloužit Bohu!  Musíme  zde dojít k závěru, že stav Jošuúv, je stav Israele. A nejenom to - velekněz představuje i nás. Ano, i Křesťané - kdyby se na ně nedíval Bůh skrze Krista, by vypadalui  v Jeho očích  jako kominíci!

         Hřeší Křesťan? Jistě. Na to je přece řešení v 1Janu  1:9! Pakliže Křesťan hřeší, (a my  všichni tak činíme), neztrácí spásu, ale ztrácí ten vřelý vztah mezi sebou a Bohem, ztrácí radost a spokojenost - dokud se nevrátí,  jak  navrhuje předešlý verš z 1 Jana!

            Ano, spaseni jsme, ale pakliže chceš aby Tě mohl Bůh  použít, abys v srdci cítil tu Jeho lásku, musíš k Němu přijít, aby  Tě očistil! V tom okamžiku, kdy jsi přijal Krista za Spasitele  a byl přijat na základě toho do Boží rodiny, Bůh Ti dal čisté šaty  - Kristovu čistotu. Ale jak tak jdeme světem, umažeme si obličej,  ruce, nohy. A to je potřeba umýt! Jenom Bůh to může udělat. Proč? 

 

 

 

           Protože každý hřích je vlastně nakonec hříchem proti Bohu! A jenom On může odpustit! Co praví Ježíš v Janu 13:10? "Kdo je vykoupán,  nepotřebuje než umýt nohy, neboť je celý čistý.."   Máme Jeho čisté šaty - ale ruce a nos si občas  umažeme a ty potřebují vydrhnout!

 

              3:8.. "Můj služebník Výhonek" je nádherný obraz Krista. "Výhonek" je známý symbol Mesiáše.   Izaiáš to použil v 11:1  "A vyjde větev z kmene Jišaje (otec Davidův) a Výhonek vyjde  z jeho kořenů". To je jasné, že? A Jeremiáš používá stejný příměr, když předpovídá příchod Krista jako Krále všech králů na Zemi.... V příštím verši je "Výhonek" kamenem. To je ten kámen, který viděl Daniel.  Kámen, který přiletěl z vesmíru a rozdrtil tu sochu na prach... Sedm očí. Sedm neznamená dokonalost, číslo sedm znamená v Bibli kompletnost, plnost. V tomto případě by to  znamenalo absolutní znalost a moudrost. Podívej se na dopis  Koloským 2:2-

 

        3...Ten poslední slib je krásný obraz lidské pohody  v trvalém míru. Něco, co tu ještě nebylo........ První čtyři vize symbolizují vnější osvobození z otroctví  a útlaku Babylónu. Pátá a šestá je obraz vnitřní spásy. Velekněz Jošua je příkladem. Má špinavé šaty, které mu Bůh vymění za nové,  čisté. Je to obraz národa, který Bůh založil k určitému účelu  - který ale nemůže použít, protože jsou nečistí. Sami se "umýt"  nemohou, jejich náboženství to za ně také není schopno udělat. Je  jim třeba někoho, kdo stojí mimo ně.

 

 

"Pojď, popovídáme si o tom, prodiskutujeme to. Přesto, že  jsou tvé hříchy jako šarlat, budou bílé jako sníh".   

 

 

   To je  Izaiáš 1:18.  Bůh sám, skrze Kristovu prolitou krev dává to očistění, které je  vlastně ve skutečnosti spása. "Ne z našich dobrých skutků, ale  z Jeho milosti nás spasil".. volný překlad Tita  3:5. Nyní je Jošua  sice čistý, ale ještě není zcela připraven. Přicházíme k vizi  zlatého stojanu.        Vidíme jasně, že Zachariáš byl probuzen - to nejsou vize ze  snu. Možná, že si, mezi vizemi zchrupnul. Tento stojan, jinak také  menorah, je ten známý sedmi-ramenný stojan. Je to jeden ze symbolů  národa Israel. Jsou ještě další, jako hořící keř, fíkovník, vinná  réva, olivový strom. V Chrámu byl tento svícen jeden z nejkrásnějších předmětů. Byl vždy z čistého zlata. V Apokalypse  1:13, stojí mezi sedmi zlatými stojany Kristus... Zde v této vizi, je národ Israel representovaný menorou.  Národ, který jednou v budoucnosti se stane svědkem pro Boha! Ten olej, který je v těch sedmi ramenech, symbolizuje Ducha svatého,  světlo pak Krista, protože On je Světlo Světa. Ty dva olivové  stromy byly - už v době proroka, ztotožněny jako Zerubabel a Jošua.  Mnohem zajímavější je podívat se do Apokalypsy 11:3-4, kde máme  opět ty stejné dva symboly jako Boží svědky.    Bylo mnoho dohadů, kdo tito svědkové jsou. Nikdo nic neví,  jsou to jen spekulace. Hlavně je důležité že Bůh má, i v té  nejstrašnější době někoho na Zemi, kdo o Něm svědčí. I když tyto  vize měly své vyplnění už v minulosti, to kompletní, konečné  splnění bude v budoucnosti, během Milenia, kdy Bůh vrátí všechny  Židy do Zaslíbené Země. V Ezechielovi 5:5 říká Bůh: "..Postavil  jsem Israelity uprostřed států a národů, které jsou kolem  tebe"..Proč? Aby byli mými svědky!

    

 

                

       Israel sice v minulosti neuspěl - ale ani my, Křesťané,  neuspíváme v přítomnosti! Přesto, že Kristus pravil:" A budete mými  svědky po celém světě", jsou místa na této planetě, kde není žádný Kristův svědek!  Všimni si, že další zpráva je pro Zerubábela. A kdo je on? Je jako civilní hlava v Jerusalémě,  kdežto Jošua náboženským vůdcem.  Byl vedoucím kmene Juda, když se vraceli do  Jerusaléma, jak píše Ezdráš.  Jeho hlavním úkolem byla obnova  Chrámu.

              A zde je ta zpráva:"Ne mocí, ani silou, ale mým Duchem“.  Přeloženo do dnešní řeči: "Ani svaly - ani mozkem - ale mým Duchem." To bylo mělo být povzbuzením pro Zerubábela, který se  ve svém úsilí setkal s velikými překážkami a nakonec i pro Jošua. Prostě: "Chrám nepostavíš ani chytrostí, schopností, nebo fyzickou  silou, ale Božím Duchem.“  A to je stejné i pro nás dnes.  Pakliže v tom, co stavíš není Bůh,  stavíš marně!            Mám jeden oblíbený žalm 127:1-2,  přečti si jej!  V době  Zerubábela a zbytku národa byla velmi silná opozice proti znovu  vybudování jak Jerusaléma, tak i Chrámu a bylo je třeba povzbudit.  Vise stojanu byla jako povzbuzení pro národ a poučení pro naší dobu: Kristus: "Beze mne nesvedete nic!" (Jan 15:5). "Nestaví li dům Bůh, marně se namáhají stavitelé" (Žalm 127:1-2).  Nyní přicházíme ku dvěma vysoce symbolickým visím, zcela odlišným od ostatních. Ta první, letící svitek papíru,  se  velmi ostře odděluje ve významu, či symbolismu od předešlých visí.  Až do teď jsme si vysvětlili Boží plán s Israelem. To všechno  nás ale přivádí k jedné otázce:

 

                Znamená to že každý člen národa,  každý Israelita bude vyvolen?  I ten,  který žije v ustavičné vzpouře  a hříchu?  Následující vise ukazuje, že Bůh bude  soudit všechny, kteří Ho odmítají - a to nejenom v národě Israel - ale v celém světě.  Nakonec praví Bůh v Římanům 9:6: "Ne všichni, kteří jsou z Israele, jsou Israel!" Tento svitek je jako něco co viděl Ezechiel v (2:9 a 3:4). Má rozměry   4 1/2 x 9 metrů!  Řekl bych, že ten svitek  representuje slovo Boží s důrazem na Desatero. Velikost svitku byala velikosti předsíně Chrámu (První Královská 6:3). Zřejmě Desatero tam skutečně bylo napsané, rozdělené na dvě části. První  čtyři jednají o vztahu člověka k Bohu, dalších šest o vztahu člověka ke člověku. Lidé, když viděli, že mohou Desatero porušovat zcela beztrestně, došli k závěru že "Bůh je zřejmě takový jako  my!" Bůh ale říká, že trestu neujdou.

 

               Zákon, který Mojžíš přinesl od Boha ze Sinaje, byl dán  národu Israel a měl to být "Ten Zákon" národa. Víme že Zákon  neposlechli, a Bůh je ze Země Zaslíbené vystěhoval. A jak tak  byli rozehnáni mezi národy, "rozsévali" Zákon mezi ostatní.  Chtěl bych, aby sis uvědomil ten  dopad na civilizace vůbec! Desatero bylo dáno Israeli, který stál na křižovatce Světa a ten jej bral sebou,  kamkoliv šel. Měli úžasný vliv na Egypt, jak tak se z nich stal  národ. Když šli do Asyrského či Babylónského zajetí, Israelité měli  nedozírný vliv na obě říše. Dopad jejich vlivu byl vidět na Řecko-Macedónské civilizaci a potom jasný vliv na civilizaci  Říma. Desatero vytvořilo Civilizaci  jako takovou!

    

 

 

        Ať už máš, k tomuto mému pohledu jakoukoliv výhradu: Velké  civilizace světa měly následující zákony jako základ zákonodárství: "Nezabiješ!" "Nepokradeš!" Nebudeš lživě svědčit!" "Nesesmilníš!"  Tyto byly životně nutné pro společnost která zakládala rodiny, způsob života, kulturu a vlastní, specifickou civilizaci!

 

          Bůh praví: "I když jsem si vyvolil Israel jako svůj národ,  přesto budu soudit každého jednotlivého člena, který poruší můj Zákon!" A tak, tento letící svitek představuje celé Zemi základnu, ze které bude Bůh jednat s lidstvem. Desatero nebylo nikdy dáno Křesťanstvu jako způsob  života - jako mapa cesty životem! My jsme byli povoláni na mnohem vyšší "rovinu," kde se udržujeme pouze a pouze milostí Boží. Ve skutečnosti:  My bychom nebyli schopni žít ani podle Zákona, bez Boží pomoci!

 

           Pochybuji, že Zachariáš věřil v létající talíře či rakety  z vesmíru, ale za jednu noc vidět dva létající předměty? Prorok je zcela v bdělém stavu a anděl (ne: „ten“ anděl!) mu říká: Prosím,  podívej se!" Pochopitelně, že se Zachariáš ptá: "Co je to?" Zeptal  bych se asi stejně, kdyby mi před domem přistál malý zelený trpaslík ze třetí planety Alfy v Centauri! "To je éfa" (ephah je dutá  míra asi 40 litrů. ale zde se myslí něco jako košík v té velikosti). Co máme, je pokračování soudu nad nepravostí a hříchem Israele a ten košík je symbol komercialismu, lásky k mamonu.  Ten  překlad:"Pozvedlo se olověné víko" má být "talent olova se zdvihl." Talent je asi 34 kg. A teď to dáme do dnešního jazyka  českého: Anděl prohlásil o té ženě, která sedí uprostřed košíku:  "Toto je Špatnost," hodil ji doprostřed košíku a přikryl opět olověným víkem. Kdykoliv - v biblické symbolice - je žena "mimo své  místo," je  symbolem špatnosti, zla. A teď vysvětlení.

 

        Děti Israele  byly původně zemědělci a chovatelé dobytka. Také Zákon se hlavně zabývá určováním vztahů a povinností v zemědělské společnosti. Židé, když se vrátili z Babylónu, přinesli sebou poznání obchodu  a lásku k majetku.  A obchodovat se naučili velmi dobře, jak každý z nás ví. S obchodem přišla touha po penězích a závist. Tato žena v košíku představuje tyto vlastnosti.  Jakmile viděla, že se její  postavení mění, chtěla z košíku uprchnout. Co znamenají ty dvě letící ženy? Jsou to zřejmě agenti Zla, už proto, že pomáhají té ženě v košíku. A kam jí stěhují? Do země Šinár. A Šinár (Shinar) je Babylón! V Apokalypse bude ukázán konec jak komerčního, tak  i náboženského Babylónu.  Přicházíme k poslední z deseti visí, a je to obraz čtyř vozů, které vyjíždějí z údolí, mezi dvěma horami. Ty hory zde překladatel popsal jako měděné. To stejné hebrejské slovo "nechôsheth", je přeložené ve čtvrté knize Mojžíšově 21:9 jako „bronz“.

             V anglických verzích je to "mosaz". Proč se v tom "šťourám"?  Protože mosaz (bronz) je v biblické symbolice kov soudu! Ten  mosazný had na holi v poušti! V Arše Úmluvy byl mosazný oltář a umyvadlo, které byly symboly soudu nad hříchem.. Pokud jsem kde četl, všichni se  shodují na tom, že to jsou  hora Sijón a hora Olivetská. To údolí, pak by bylo Kidron. "Čtyři  vozy.". Zde jsou dvě možnosti výkladu. První: Tyto představují  opět ty čtyři říše, jak už jsme je probrali dříve. Druhá: Silně mi to připomíná Janovu Apokalypsu 6. a její čtyři hrůzné jezdce. Totiž, kapitola pátá, kterou jsme právě skončili, popisuje soud nad Israelem, kdežto tato - soud nad "národy." Teď ještě ty bronzové (mosazné) hory - a vypadá to, jako by soud nad světem přicházel z údolí Kidron. Sequence barev těch koní  sice nesleduje přesně souslednost koní v Apokalypse - v tom bych viděl slabinu mého pohledu - ale kdo ví! Anděl je zde popisuje jako  čtyry nebeské duchy, kteří jinak stojí před Bohem. David Baron má dobrou definici "andělů": Andělské bytosti, nebo nebeské síly =  Boží neviditelní poslové - kteří vynikají v síle, stojí  v přítomnosti Boha, poslouchají Jeho příkazy a v dobrovolné  poslušnosti konají Jeho vůli.

 

 

 

        Jinými slovy: Vykonávají Jeho soudy  nad světem.   6:9-12. Zde máme tři jména mužů, kteří se vrátili ze  zajetí. Zřejmě se vrátili sami, ne jako ten zbytek, kde přišli společně. Heldai znamená "robustní", Tobiáš "Boží dobro", a Jedaiáš  "Bůh ví".. Zachariáš měl od nich cosi dostat, - nevíme co - potom  snad z toho zhotovit korunu, a položit ji na hlavu Jošuy. Celá ta záležitost je velmi podivná. Proč Jošua a ne Zerubábel, který je  v linii Davida?  Důvod se zdá být jasný: Bůh nehodlal dosadit na trůn nikoho z tohoto rodu v tom čase. Ve skutečnosti to bude Kristus, který  tuto korunu dostane, až se vrátí zpět na Zemi. Ale korunovace velekněze byla stejně nezvyklá, protože Bůh zcela jasně odděloval úřad krále a úřad kněze. Jediné vysvětlení by bylo, že, jelikož  Kristus, podle knihy "Židům" 3:1, je naším Veleknězem a Jošua Krista možná v zastoupení representuje.. Celková souslednost vizí by to naznačovala: Soud nad Israelem, nad národy a korunovace Krista jako Krále králů. Verš 12 nemluví pochopitelně o Jošuovi - to je opět  Kristus.

             Ta poznámka, že postaví Chrám, se vztahuje na Chrám v Mileniu! Ve verši 6:15 je vidět, jak potom budou návštěvníci  z národů, přinášet zlato a stříbro do Jerusaléma, právě tak, jako  v době Zachariáše přinášeli příspěvky na dostavbu Zerubábelova Chrámu.  Kapitoly 7 a 8 jsou, takovou historickou "mezihrou".. Už jsme  se s tím setkali tak trochu v knize Ageus, takže zde to jen rychle  projdeme. Celý ten problém s tou otázkou kolem truchlení je: Byl to rituál půstu, která počali někdy před Babylónskou invazí, v čase  poroby - a teď, když vidí, že jim Bůh nijak nežehná, ptají se zda  mají v tom pokračovat.

 

           Ve skutečnosti jim Bůh nikdy dny půstu nedal - dal jim sedm dní  oslavování. Ten půst, to byl jejich nápad!   Toto je dobrá otázka. Dnes, kolem sebe vidíme mnoho náboženského formalismu. Ten vždy narůstá, když lidé přestanou  myslet. Dostanou se dál a dál od Krista a počnou duchovní deklinaci.  Byla doba, kdy se v Evropě téměř pohlavkovali o to, zda se má při modlitbě stát, sedět či klečet!  To není Křesťanství! Ten problém leží zcela jinde!  Můžeš se modlit  24 hodin denně, klanět se až si uděláš boule na čele - a jestliže Tvé srdce není správně "naladěno" na  upřímnou láskou k Bohu - tak na to  zapomeň a jdi spát!  Ve verších 7:4-5 jim to Bůh říká jasně: "Dělali jste to pro sebeuspokojení,  pro "napracování úvěru", nebo jste to dělali pro mne? Bůh rituál ani neschvaluje, ani neodsuzuje. Bůh se  zajímá o motiv pro to, co děláš!    

 

            Příklad: Rodina měla takovou přátelskou party, a když už byl  večer, poslali malou dcerku, aby si vyčistila zuby, převlékla se,  pomodlila - a šla spát. Druhý den se matka ptá, zda to všechnu  udělala, jak měla. "A pomodlila jsi se?" ptá se matka. "No, tak  nějak ano".."Co tím myslíš, tak nějak?" "Víš mami,  klekla jsem si k posteli, jako vždy  ale přišlo mi na mysl, že Bůh už musí  být z těch - každý den stejných slov  - jistě znuděný. Tak jsem se  zavrtala pod peřinu a pověděla jsem  Mu pohádku o třech medvídkách". Já,  osobně jsem přesvědčen, že ten můj Bůh, se ten večer jistě dobře  pobavil!     7:9-14..Bůh jim znovu ukazuje, že je mnohem důležitější mít  srdce na správné "vlně", než přinášení obětí - dodržování Jeho  zákonů, než rituály. Říká jim, že i když k nim promlouval, nechtěli  slyšet, zacpávali si uši. "A proto, když jste se dostali do strastí  a počali volat o pomoc, já zase neslyšel vás".......

        Kapitola 8 je vlastně otázka: "Prošli jsme všechny obřady, rituály - proč jsi nám nepožehnal?" A Bůh jim odpovídá v tom smyslu, že jim ukazuje budoucnost národa. Jak je přivede zpět, jak Jerusalém bude bezpečné město jak pro staré, tak i pro děti.  Proroci ve verši 8:9  jsou Ageus a Zachariáš. Ti povzbuzovali lid, aby dostavěl Chrám, a i sami pomáhali. Verš 10 poukazuje na vysokou nezaměstnanost té doby. "Ani nebyl mír v srdci lidí". Pamatuj si, kde není Bůh, tam není mír.

 

 

 

          Náš národ, v drtivé většině, zapomněl na Boha, již od doby husitské - ne li ještě dříve! A proto také není mír v lidech. Není zájem o trvalé hodnoty - není odvaha postavit se za pravdu! Zůstal jen ošklivý hlad po penězích, a po pochybné zábavě! To stejné, jako kdysi v Babylóně.  Kapitolou 9 začíná poslední rozdělení Zachariáše. První část  (9-11) jedná o Prvním Příchodu Krista. Druhá část (12-14), uvádí prorocké obrazy, které jsou spojené s Druhým Příchodem.  Damašek  a Chamát jsou v Sýrii,  protože Alexandr Veliký je tam připojil. Města ve verších 1-7  sledují směr pochodu jeho armády až do Zaslíbené Země. V Ašdódu postavil umělý přístav a tisíce lidí se  tam nastěhovalo. Alexandr dobyl a zničil většinu těchto měst  a zlomil moc Pelištějců provždy. Verš 9:9 je klíčem celého toho proroctví. Namísto „zachráněný" je lépe dosadit "vítězný".  I když všichni evangelisté  popisují vjezd Ježíše do Jerusaléma, pouze Matouš cituje Zachariáše. A i ten vynechává "spravedlivý a vítězný".  Protože to co Matouš citoval - a Jan (12:15) ještě zkrátil, má co do činění  s Prvním Příchodem Krista! Ten zbytek verše pak, s Příchodem Druhým! To bylo něco, co mátlo nejenom Zachariáše - ale i jiné  proroky,  jak praví  1Petr 1:10-11. Protože oba dva Příchody byly v jednom verši,  proroci nebyli schopní pochopit ten rozdíl! Ti pouze psali, jak je Duch Boží inspiroval. Matouš, pomocí Ducha Svatého, byl schopen ty dva pohledy rozdělit.  Ten první nebyl triumfální  vjezd - to bylo pokorné gesto! Když se  vrátil generál Mc Arthur po vítězství nad Japonskem do San Franciska - to byl příjezd triumfální! Když New York vítal  astronauty, kteří se vrátili z Měsíce, to bylo triumfální  přivítání!

 

 Druhý Příchod Krista bude něco,  před čím zblednou všechny  triumfální oslavy v historii  lidstva!

        

         Tam v tom Jerusalému přijížděl velmi chudý člověk, který měl pár následovníků. Kdyby tam býval stál nějaký Říman a Ty bys mu  popsal ten vjezd jako "triumfální", rozesmál bys ho. "Tohle je  triumf? To jsi měl býval vidět vjezd Caésara do Říma, po vítězství v Galii!" Ježíš nezamýšlel triumfální vjezd! To byl počátek krize  v Jeho životě (o které pochopitelně věděl!), ale to nebyla oslava! Ježíš tím úmyslně zatlačil své nepřátele do kouta, a donutil je k rozhodnutí! Jaký kontrast! Dva vjezdy do Jerusaléma:  Alexandr jel svět dobýt - Ježíš zachránit. 10:2."Bůžkové," hebrejsky "teraphim," byla malá věštecká orakula (pomůcka, předmět) o kterých se píše celou Biblí.  Pamatuješ, jak Jakubova Ráchel ukradla otci "bůžky?" Staré archeologické místo, které se jmenuje Nuzu blízko Ninive, bylo prohledáno v letech 1925-1941. Nalezly se tam hliněné destičky,  které popisovaly různé zvyky, které se táhly zpět až k Abrahámovi. Tam jsme se dozvěděli, že vlastnictví těchto "bůžků" stanovilo  "hlavu rodiny".

       Tím, že Ráchel ukradla ty "bůžky", tím zároveň dávala  Jakubovi právo na celý Labanův majetek! Proto to pronásledování!  Věštění je pohanská imitace biblického proroctví. Satan se  vždy snažil napodobit Boha!  Každý ten  kult, používá Bibli! A každý z nich má svůj vlastní  bizarní výklad Bible! To je část Satanova podvodu! Ve verši 10:3  Bůh nazývá vůdce národa "kozly". Ti namísto aby vedli lid k Božímu  slovu, vedli jej do zkázy.  10:4. Přijatelnější překlad: "Od něj vychází roh"(„je  rohovým, základním kamenem“). O tom už píše Izaiáš 28:16, 1 Petr 2:6. Sám Ježíš mluví o sobě: "stal se základním kamenem"  Matouš,21:42, Marek 12:10, Lukáš 20:17. Ten "stanový kolík" jako by  držel vše pohromadě (Židům 1:3, místo "nese" má být "drží").  Až do konce kapitoly 10 čteme slib, že Bůh je opět přivede domů. Z těchto veršů, můj starý učitel Vernon McGee učinil uzávěr,  že Israel bude ještě jednou vyhnán ze svých hranic a potom bude  všechen lid vrácen Bohem zpět.  Já to tak nevidím - ani v nejmenší  podrobnosti!

 

 

 

            Jistě - jsem také ovlivněn  svým přáním - aby se Kristus vrátil  ještě za doby mého života zde, na Zemi! A toto mé očekávání, mne pochopitelně, nečiní stoprocentně  objektivním!  Netvrdím, že dnešní stát Israel je splněním všech těch proroctví, ať už od Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela, Ozeáše, Zachariáše či Malachiáše! Jenom jsem přesvědčený, že je   počátkem splnění,  všech těch předpovědí.  Kapitola 11 je až do verše 11 varováním jak pro lid, tak i pro jejich pastýře.  Verše 12 a 13 mi doslova "vzaly dech", když jsem je  četl poprvé! Toto je pozoruhodná předpověď, která se také splnila pozoruhodným způsobem! Všimni si Matouše 26:14-15. Potom v Matouši  27:9-10 je něco překvapujícího.

 

           Matouš cituje jasně Zachariáše 11:12-13, a připisuje to Jeremiáši. Odpověď: Matoušovi  šlo hlavně o koupi toho pole - ne  o tu částku peněz! Podíváme-li se na Jeremiáše 32:6-9, vidíme že kupuje pole. V 18:2  jsme u hrnčíře, který žije blízko chrámu v údolí Hinnom.  Jeremiáš 19:11 cituje Boha, který hrozí rozbitím hrnčířských nádob. Zdá se, že Zachariášovo "hození peněz hrnčířovi" naráží na symbolický čin Jeremiáše. A ten se zmiňuje o "poli", což je hlavní bod Matouše. On vlastně zkombinoval dva proroky dohromady, a jelikož Jeremiáš je mnohem známější než Zachariáš, uvádí jen  jedno jméno. Něco podobného máme v Markovi 1:2-3, který přičítá  kombinované citáty z Malachiáše 3:1, a Izaiáše 40:3 pouze  Izaiášovi!        

 

           Kapitola 12 má dva pozoruhodné verše. Už jsme o tom jednou  mluvili. Je to asi ve smyslu: Co se stane  v Jerusalémě, to bude otřásat světem!  A tak to také je! Jako kdyby Bůh říkal:"Ruce pryč od  tohoto města! Tady to vedu já!" Touto kapitolou se také táhne ta fráze "V tom dnu". Už víme, co to  znamená. Ale ten druhý verš je dramatický! Zde Bůh říká, že Ho probodli! My víme koho probodli - a tak  také víme, že Kristus je Yahweh  Starého Zákona!            

 

 

        Kapitola 14. Bůh slibuje, že jednou vyčistí Israel od bůžků a podobných nečistot. Ten pramen vytryskl na Kalvárii - a teče dodnes! Je to Boží milost skrze Kristovu prolitou krev.      "A Bůh bude bojovat tak, jako kdysi bojoval v dobách bojů!"  To je Kristus Vítězný,  v bitvě  u Armageddonu!  Konec kapitoly a knihy je popis té poslední bitvy armád světa proti  Bohu.. a potom začíná tisíciletá osobní vláda  Krista na Zemi. A to je vrchol knihy Zachariáš.

 

         

 

 

                          Zachariáš - konec.[TU1] 

[TU2] 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 [TU1]

 [TU2]