1. Tesalonským.
Úvod.
Většina starověkých měst - ve kterých Pavel kázal a
také založil křesťanské kongregace -
během staletí a tisíciletí zmizela,
upadla v zapomnění. Tesalonika zůstala. Byl to důležitý přístav Makedonie, který leží v popředí zálivu
Thermaicus. Město se nalézalo na
jihozápad od Filipi. Na severovýchodě ležela Berea. (Skutky 17:10) Thesalonika
byla osídlena Řeky, Římany, Židy a modlářství pochopitelně převládalo. Za Pavla tam žilo asi dva tisíce Židů a byla
tam synagoga.
Podle "International Standard Bible Encyclopaedia," se
Thesalonika v r. 1204 stala za Bonifáce
středem "Latinského království," a po - téměř 200 let se střídala
vláda mezi Řeky a Latinci. V roce 1430 padla do područí sultána Amuratha 2.
Řekové ji znovu dobyli v Balkánské válce 1912.
Ve Skutcích 20:4 poznáváme dva Tesalonské: Aristarcha a Secunda. Ten
první zůstal s Pavlem delší dobu. (zmínka v Koloským 4:10) Poslední zmínka o
Tesalonice je v druhém Timoteovi 4:10.
Byla to Pavlova druhá "výprava," která ho zavedla do
Tesaloniky. Tam založil křesťanskou kongregaci kolem roku 52 či 53. Apoštol
cestoval velmi pomalu přes Malou Asii - zdržel se - pro nemoc - trochu déle v
Galacii. Vždy učil Krista ukřižovaného, pohřbeného - a vstávajícího opět z
hrobu. Velmi důležité kongregace byly založeny v tomto čase. (Skutky 16:6,
18:23, Galackým 4:13-15). Kristovo evangelium bylo poprvé prohlášeno v
Tesalonice Pavlem a Silasem potom, co byli propuštěni z vězení ve Filipi.
(Skutky 17:1) Ale náš starý Satan
pracuje přesčas a v Pavlových dnech
dělal víc než to: Nakonec Pavel a Silas byli vyhnáni i z Tesaloniky. Divoký dav
byl zorganizován Židy, kteří měli Pavla rádi jak malomocenství! Nakonec když to
celé pročteš, vidíš že kamkoliv
Pavel přišel, vzniklo jak oživení víry pro toho pravého Boha, ale také zmatek, demonstrace, nepokoje.
Kolikrát byl nucený utéct z města do
bezpečí! Ve městě Berea
přivítali Pavla s radostí, (Skutky 17:10-13)
ale nakonec byl nucen uprchnout do Atén. (Skutky 17: 22) Většina
odborníků se shoduje na tom, že 1Tesalonským byl napsaný AD 52. Druhá epištola pravděpodobně ten stejný
rok. Kongregace se skládala ze Židů a Řeků - myslím že bych
neměl opomenout význačné Tesalonické ženy! Tyto "nesourodé" skupiny
se daly dohromady pod praporem Ježíše Krista, zapomněly na všechny rozdíly a
žili ve stálé harmonii a lásce (1Tes.
2:13)...........
Úvod - Konec.
1 Tesalonským.
Víte přátelé - jak tak pokračuji na těch
krátkých dopisech Pavla, které psal před více jak devatenácti stoletími těm
křesťanským "bráškům a sestřičkám" do všech kongregací které založil, uvědomuji si, že jsou si všechny velmi podobné co do
obsahu - a já mám obavy, abych se příliš neopakoval. Na druhé straně - tyto
dopisy nejsou jen malá, kulatá, barevná a teplá slovíčka, která na okamžik
zahřejí, potěší, povzbudí. Ne! Tato slova jsou někdy i tvrdá, ale vždy plná
lásky a zájmu o ty, kteří je budou číst! Ta slova jsou Život! Dám Ti
přirovnání: Dejme tomu že máš nebezpečnou nemoc a sedíš u lékaře, který se ti
snaží vysvětlit co musíš dělat, jaké léky brát, aby sis prodloužil(a) život.
Nepochybuji o tom že drtivá většina lidí bude pozorně poslouchat že? A
nezapomeň prosím, že ten lékař ti uzdravení nezaručuje ve smyslu americké
reklamy: Nebudete-li spokojení, vrátíme vám peníze! A přesto bude každý pečlivě
dodržovat jeho pokyny, i když je i mentálně zaostalému človíčku jasné, že si život pouze
prodloužíme........
A teď najednou, Ti někdo strčí pod nos jiná slova. Slova, se
kterými nemůžeš diskutovat ve smyslu: "Tohle beru, ale tohle se mi nezdá!" Moc na vybranou nemáš! Z té rakoviny se můžeš nějak dostat, když budeš do konce života baštitt všelijaké
bylinky a budeš pít pouze "Dobrou vodu." Ale nakonec - i kdyby jsi
vypásl(a) všechny české louky, půjdeš stejně "pod drn" anebo k tomu
poslednímu táboráku v místním krematoriu! Na rozdíl od lékaře, tato slova
slibují že vlastně nikdy nezemřeš - že pouze v té konečné "fázi"
vyměníš toto obnošené (podle věku) tělo, za něco o čem se dnes Ti ani nezdá!
Zní to fantasticky? To bych řek že ano! Ale ten člověk který tento slib dal,
dokázal svou - řekněme vyjímečnost - tím, že se nechal zabít, pohřbít - a po
třech dnech znovu obživnul. A kdyby jsi si s tím dal(a) práci, zjistil(a) bys
žetatoudálost je lépe historicky
doložená, než ta že Sokrates skutečně ten bolehlav vypil! Navíc - Sokrates je
rozpadlý v hrobě, zatím co Ten o kterém
píši, je živější než Ty či já!
A jsme znovu tam, kde už jsme jednou byli: Jsi v cele
smrti - datum popravy neznáš. Pojednou
se u mříží objeví chlapík s otázkou:
"Měl(a) by jsi zájem o milost?" Nech si poradit! Nezačni diskutovat o tom, jak mohl Bůh stvořit
"něco z ničeho," kolik zvířat
měl Noé na palubě - neříkej Mu ani o tom, že nějaký Charles Darwin napsal
"Původ Druhů!" Otázka byla jednoznačná: "Chceš milost?" Pakliže je schopen Ti dát
věčný život, pak také bude vědět ve který rok, měsíc a den v týdnu začalo pršet
při Potopě Světa a nebo jestli se velryba vyvinula z krávy, či jak může
někdo chodit po vodě a překonat smrt!
To se můžeš zeptat později - ale
nejdřív se zachraň! Sám na to nestačíš! A proto budu opakovat to, co jsem už
opakoval dříve. Věř mi - potřebuješ Ho!
Obraz Ježíše na tom kříži, ukazuje dvě věci: To nejlepší, co je schopen z lásky udělat
Bůh - a to nejhorší, čeho je schopný v nenávisti člověk! Stranou této
scény, není a nemůže být mír v srdci -
protože tím nejsilnějším
nástrojem míru je smrt Ježíše Krista na kříži! Věřím že Ti Bůh pomůže,
abys viděl(a) ten fakt že JEŽÍŠ
ZAKUSIL SMRT ZA VŠECHNY!!
Byl to On, který tam v bolestech a hanbě - kterou nelze slovy popsat, zajistil
mír "skrze krev Jeho kříže." (Koloským 1:20, Efez. 2:14-18)
Pavlovým klíčovým slovem je "milost," a tak také učil jak
Židy, tak i Pohany, otroky i pány. Bez milosti není spásy - ale s milostí mír v
srdci okamžitě následuje! Tito tři misionáři Pavel, Silas a mladý Timoteus prohlašovali jako Boží pravdu, že Církev
je jedna v Kristu - ať už jde o Žida
nebo barbara. Pavel a Silas byli Židé, Timoteus Řek - syn židovské matky a
řeckého otce... Kongregace
v Tesalonice je jedna z prvních a proto tento dopis je jedna z
nejstarších knih Nového Zákona. Je zcela jasné, že už ve dnech Pavla nebyla
Církev něco lokálního - ale ať už to byla Tesalonika, Korint, Kolosy, Řím,
Jerusalém a další, byly to místní kongregace, které společně tvořily Církev...
Rozvoj shromáždění v tomto městě udělal na Pavla kladný dojem. Jejich oddanost
ke Kristu, jejich láska jednoho k druhému, jejich misionářská činnost; to
všechno bylo jako hudba pro Pavlovo srdce.
V dopisech "Galatským," a "Římanům," nacházíme
čistou víru pomíchanou se "skutky,"
"skutky Zákona." Falešní učitelé tam zaseli chybné učení, že
člověk nemůže být spasený pouze vírou - že musí k víře přidat skutky - a Pavel stál od samého počátku
proti této doktríně! Srdcem Pavlova učení co se spásy týče, je tato úplně a
totálně jenom z milosti, bez skutků! Není žádný konflikt mezi Pavlem a Jakubem! Pavel prohlásil:
"Jste spaseni vírou - ne z vás -
je to Boží dar - ne odměna za dobré skutky aby se nemohl někdo
vychloubat!" Ale právě tak souhlasí s Jakubem že víra, která nemá skutky
je víra mrtvá, která spásu zajistit nemůže! Pavel nakonec učí, že skutečná víra
je řídícím principem křesťanského života. V Galackým 5:6 píše: Víra která
pracuje skrze lásku." Zde je jasně vidět, že skutečná, nepředstíraná víra
jde ruku v ruce se skutky! Když na příklad, za celý rok neřekneš ani jednomu
člověku o Kristu, (bez ohledu na výsledek - to není Tvá práce!) tak mně budeš těžko přesvědčovat o svém Křesťanství!!
Pavel použil slovo "vyvolení" a už jsme
opět v problému "Boží suverenita, versus lidská svobodná vůle. Toto je
jedna z nejdůležitějších doktrín Nového Zákona. Pozor: BOŽÍ SUVERENITA, BIBLICKÁ
"VOLBA," A BIBLICKÁ PREDESTINACE, NEMAJÍ NIC SPOLEČNÉHO SE SVOBODNOU VŮLÍ ČLOVĚKA!
Ježíš pravil svým lidem: "A
vy ke mně nepříjdete, aby jste dostali život!" Na Olivetské Hoře
pláče: "Jak často jsem
CHTĚL
... a vy jste nepřišli!"
Když jednou někdo půjde
do pekla - bude to z jeho a ne z Boží vůle! Bůh nenutil Židy, aby si
zvolili Barabáše! Pavel byl tedy nucen přijmout za fakt, že národ VYVOLENÝ BOHEM, toho Boha v
Jeho Synu zcela odmítnul! Ve světle
tohoto poznání, musí být nějaký rozdíl mezi národem Israel a SKUTEČNOU
BOŽÍ VOLBOU!
Nějaké to pravé "jádro" vyvolených z vyvoleného národa. Proto také
Pavel volá v Římanech 11:7: "Co tedy? Israel to, co hledal neobdržel - ale
VYVOLENÍ ANO
- zbytek byl zaslepený!" A tak tedy docházíme ke závěru, že v dnešní Boží
"ekonomii" (dispensaci) Milosti tu máme SKUTEČNOU
BOŽÍ VOLBU, skrze ukřižovaného, pohřbeného a opět oživeného
Spasitele. A tak vidíme, že volba
spirituální nahradila volbu národní..
1 Petr 1:18 - 23,
je pasáž velmi snadno pochopitelná. Tyto verše nám říkají, že ještě
nežli Všemohoucí Yahweh položil první základy Vesmíru, ještě nežli stvořil první
zrnko písku, nebo první molekuli H2O, ještě nežli
stvořil Adama z prachu země - Bůh promyslel, naplánoval, zdokonalil a dokončil
"výkres" spásy pro ty, kteří Mu uvěří! Je mnoho Křesťanů, kteří by se
už dávno mohli vézt v "první třídě života," kdyby si jen uvědomili
fakt že "spása není náboženství," nebo "návštěva kostela!"
Že to není ani křest, ani žít "dobrým
životem"...
SPÁSA JE BOŽSKÁ
PŘIROZENOST VE TVÉM SRDCI V OSOBĚ BOŽÍHO
DUCHA, KTEROU ZÍSKÁŠ V OKAMŽIKU, KDYŽ PŘIJMEŠ JEŽÍŠE KRISTA ZA SVÉHO
SPASITELE! TÍM DOZNÁVÁŠ ŽE ON ZEMŘEL ZA TEBE!
Ten organismus, jehož hlavou
Kristus je - byl naplánovaný a zvolený Bohem již na počátku - ale zvolení Těla, nemá nic společného s těmi, kteří
přijali či přijmou Boha-Syna a stanou se částí Těla!! SPÁSA OD HŘÍCHU JE OSOBNÍ ZÁLEŽITOST MEZI TEBOU A KRISTEM! Církev byla zvolena ještě v bezčasové minulosti - ale
jednotlivé části Kristova Těla se tvoří z vlastní SVOBODNÉ VŮLE jednotlivých lidí!
Přiznávám se Ti poctivě, že ty dva faktory - Boží
volba a lidská svobodná vůle - jsou pro
mně neřešitelnou záhadou. Věřím v suverenitu Boží - vždyť je to Jeho Vesmír! On
Je jediným Pánem - ale na druhé straně věřím tomu, co píše Jan 3:16 a mnoho
jiných veršů... Evangelium Ježíše Krista má v sobě dostatek síly, aby vytáhlo z
bahna hříchu KAŽDÉHO KDO PŘIJDE
a udělá z něj - z ní Boží dítě. Člověk slyší to Slovo, Boží Duch hladové srdce
přesvědčí a "zrodí" ho do Boží rodiny. Bez Slova není kde spásu
najít.... Pavlův účel byl účelem Božím: Přivádět nové děti do Církve. Proto také vydržel strádání,
pronásledování, nenávist i vězení - ne
pro své vlastní uspokojení či pro potlesk druhých, ale pro slávu Boha, kterého poznal v Ježíši Kristovi.
PAVEL DOSLOVA ŽIL ABY
DĚLAL BOHU RADOST TÍM, ŽE VYZDVIHNE
JEHO SYNA!
Ať už jedl nebo pil, ať
už kázal, učil nebo šil stany - všechno
dělal pro slávu Boží! DOMNÍVÁM
SE, ŽE KROMĚ JEŽÍŠE KRISTA - NIKDO
NEŽIL TAK BLÍZKO K SRDCI NAŠEHO BOHA -
JAKO APOŠTOL PAVEL Z TARSU! Pavel měl čisté svědomí, čisté srdce a spirituální odvahu, kterou ti může
dát pouze Boží Duch...
2:1-20... Křesťané v Tesalonice - i když jejich
začátky nebyly nijak lehké - by se dali označit čtyřmi slovy: Odvaha, láska,
čistota a věrnost. Kristovo evangelium nakonec převládlo síly zla a změnilo mnoho životů bývalých
modloslužebníků a nevěřících. Pavel,
když mluví o tom co se jim stalo ve Filipi, říká: Navzdory tomu, jak s námi bylo zacházeno ve Filipi -
přišli jsme do Tesaloniky beze strachu
a učili vás totéž." Pavel a Silas byli
zbiti a vhozeni do vězení. O půlnoci si začali zpívat.
Bůh odpověděl na jejich důvěru tím, že skrze malé zemětřesení otevřel
všechny dveře vězení a i pouta na rukou Pavla a Silase. Žalářník vzal Pavla a
Silase do svého domu, kde jim ošetřil rány, pohostil je a byl spasen. A Pavel
zde píše: "A jak vy víte..." To znamená že o tom Tesalonští
věděli. Pavlovy misionářské cesty v
této části Evropy se setkávaly s potížemi. Byl to velký boj mezi Kristem a
Satanem. Pavel kázal a učil Boží zprávu. Bůh mu jí dal a zároveň s tou zprávou
mu dal odvahu. Ale hlavní oporou jeho odvahy byla jistota, že ho poslal Bůh -
že to všechno není z jeho hlavy, podle jeho vůle! Dále: Pavlovi už nikdo nemohl zasadit pochyby
do srdce! On věděl zcela bezpečně, co se stalo na té
cestě před Damaškem, věděl, jak byl zbaven slepoty Křesťanem Ananiášem. Nikdy nezapochyboval o slovech: "Já
jsem ten Ježíš, kterého pronásleduješ," a "Odejdi odsud, posílám tě k
Pohanům!" A to vše ho zavedlo až k prohlášení:"VÍM,
KOMU JSEM UVĚŘIL!" Jeho
motivy byly nesobecké, jeho metoda správná, jeho učení dokonale čisté.
Nikdy nepotřeboval nic skrývat. Ještě
něco: Na rozdíl od drtivé většiny lidí, Pavel se chtěl zalíbit Bohu - ne lidem!
"Bůh, který zkoumá naše srdce," je starozákonní výrok (Žalm 17:3, Jeremiáš 11:20) Víte přátelé,
srdce je takový střed našeho "Já." Místo, kde se setkávají všechny
myšlenky, touhy, lásky i nenávisti našich životů. Přece je jasné, že Bůh má před "očima" každou myšlenku,
každý motiv - a tato skutečnost vede k pochopení, že každá nepoctivost, každý postranní
- byť i jen mrňavoučký "podrázek," hořkost proti komukoliv a i
sobectví, nemají pražádnou cenu - nic neutajíš - jen si děláš ostudu - a budeš to muset donést před Něj - nebo
to On jednou donese před Tebe!! Potom to bude větší hanba, věř mi! A PROTO, PŘÍTELI, PŘÍTELKYNĚ: HLEDEJ JEHO
VŮLI, NE LIDÍ! JEDNOU SE BUDEŠ ZODPOVÍDAT BOHU, NE ČLOVĚKU!
Ten kdo zná Písmo, a snaží se
podávat evangelium, které
by se lidem líbilo, je jejich největším nepřítelem! Tím nejhorším a nejnebezpečnějším zlodějem
není kapsář někde na Václavském
náměstí, ale ten který kvůli vlastní
popularitě dělá kompromisy a učí evangelium, které nikoho nespasí! Je strašné,
když jde do pekla lump, který za celý život si na Boha nevzpoměl - ale ten
nebude překvapený tak jako ten, který se celý život domníval, že "to má v
suchu" a pojednou uslyší:"Jdi, nikdy jsem tě neznal!..."
Pavel si dokonce od Tesalonských nic nevzal. Když neučil, vydělával si
na živobytí svou prací (verš 9). Říká jim: "Nechtěl jsem vám být na obtíž
aby jste si nemysleli, že vás učím pro peníze". Pavel právo na podporu
měl! Ježíš v Matouši 10:10 říká jasně, že "dělník je hoden své mzdy".
Ale bylo mnohem moudřejší ukázat Tesalonským Pohanům pravého ducha křesťanské
víry... Je zcela možné, že
Křesťané v Tesalonice byli povětšině chudí. Ve Filipi byla na příklad Lydie,
která měla obchod s textilem a nezdá se že byla sama. Proto také Pavel od
Filipských pomoc přijal. (Filip.
4:15-16) Křesťané v Tesalonice se
scházeli v domě Jásona (Skutky 17:5-9)
Bible neříká zda to byl jeho dům, ale možné to je, když si tam mohl zvát větší
skupinu lidí. Biblický důkaz skutečného Křesťanství je vidět v životech
Tesalonských Křesťanů. Slyšeli Kristovo evangelium, uvěřili a obrátili se
upřímně k Bohu. Tím se automaticky odvrátili od falešného náboženství. Totiž, když se, obracíš k někomu, odvracíš se zároveň, od někoho jiného!
V těch časech byla Pavlova práce krutě pronásledovaná nevěřícími Židy, jak už jsem se zmínil.
Prostuduj si Skutky, hlavně kapitoly
16, 17, 18 a uvidíš, jak Pavel trpěl od nemilosrdných nepřátel Ježíše Krista. A právě tak Křesťané z Tesaloniky: Ta skutečnost, že tak věrně přestáli
počáteční odpor a pronásledování od judaistů ukazovala na to, že jejich víra
byla pravá. Znovu: TEN, KDO SKUTEČNĚ VĚŘÍ, BUDE MÍT OVOCE! VÍRA BEZ
SKUTKŮ JE MRTVÁ! Jestliže
"žiješ," nemůže Tě nikdo zadržet od "produkování" ovoce! A
Pavel to ovoce v Tesalonice viděl.. Ve verši 16 říká, že kdyby to
bylo podle Židů, každý Pohan na této zemi by skončil v pekle! Každopádně tento
verš označuje Židy, kteří pronásledovali prvotní Křesťany, za nepřátele
celé lidské rasy! Tito byli nepříčetní
nenávistí vůči pohanským "psům,"
kteří si dělali nárok na "jejich" Mesiáše!
Kdyby býval Bůh
nestál při Pavlovi, ten by byl dlouho nežil! Ale ten, kdo poctivě učí a prohlašuje Boží Slovo - který je poslaný
Bohem - je zcela nezničitelný tak
dlouho, pokud ho Bůh potřebuje! Satan
ho nemůže zabít, všichni démoni tohoto světa ho nemohou zastavit!
Kdyby bývali Židé přijali nabídnuté usmíření s Bohem - byli by odvrátili soud
nad národem. (Skutky 3:19) Boží
trpělivost nebyla ještě vyčerpaná. Židé však odmítli Ježíše, dali přednost
Barabáši a volali: "Jeho krev na nás, a na naše děti!" Potom Ho Bůh vzkřísil z mrtvých a Židé
odmítli zprávu Vzkříšení. Na konec odmítli i Pavla. Nejenom odmítli ale snažili se ho zabít! Tak nakonec Bůh odsunul
celý národ Israel na stranu a "narouboval" na Krista Pohany kteří uvěřili. Fíkový strom byl
poražen ale kořeny zůstaly. Bůh slíbil, že se jednoho dne k vyvolenému národu
opět obrátí....
Teď je mi jasné, že jsem vyvolal mnoho otázek a zde je mé vysvětlení. Abys porozuměl(a): Židé, kteří zemřeli v nevíře od chvíle ukřižování, kteří Ho nepřijali jako Spasitele - jsou v pekle, vlastně na peklo čekají. Ale jednou přijde
den, kdy "národ se v
jednom dni zrodí." (Isaiáš 66:8)
Židé kteří budou
žít v den, kdy se Kristus viditelně vrátí, se budou ptát: "Odkud máš ty
rány?"(Zachariáš
13:6, 12:10 a 14:16) Ano, Bůh splní
slib, který dal kdysi Abrahámovi! V
roce AD 70 Jerusalém padl. Město bylo kompletně srovnáno se zemí. Bylo to to
nejhroznější zničení města v historii lidstva, které způsobil člověk! (Sodoma a
Gomorra byly zničeny Bohem) Ježíš to
předpověděl v Marku 13:1-2 a v Lukáši
19:41-44. A Titus to přesně tak
vykonal. Říká se, že pobil 5 milionů
Židů v jednom dni. Od toho dne Židé vandrovali světem bez vlastní země, národa,
vlajky.
To všechno se změnilo v
roce 1948, kdy se zrodil nový Israel.
Tím se splnilo to největší proroctví ode dne, kdy anděl ohlásil příchod
Spasitele v Betlémě! Dnes se Židé vrací do Israele ze všech koutů světa - vracejí se jako nevěřící, skeptici,
ateisté. Světové "kulisy"
jsou už postaveny pro příchod falešného Mesiáše - Antikrista. Ježíš jim řekl:
„Přišel jsem ve jménu mého Otce a vy jste mně nepřijali. Jednou přijde jeden,
ve vlastním jménu - toho přijmete"... To byl poukaz na Antikrista, který
bude vládnout CELÉMU SVĚTU po dobu sedmi let - od Rapture (Uchvácení),
kdy si Kristus přijde pro ty své, až do
Armageddonu kdy se Kristus s těmi svými
vrací na Zemi.
Všimni si, jak Pavel
popisuje Jeho příchod. Vrátí se ve slávě a vrátí se jako Spravedlivý Soudce. To
je ten Kristus, o kterém Pavel
prohlásil, že Ho Židé zabili zlýma rukama. (verš 15) V Apokalypse 5:6 Ho
Jan viděl jako obětovaného Beránka. On je ten Božský Soudce, dobyvatel světa, vítěz nad tělem, ďáblem, peklem, hrobem
i smrtí. To je Ten, na kterého čekám já......
3:1-13.. Kniha Skutků sleduje Pavlovy kroky z Tesaloniky do Beroje a
potom do Atén. (Skutky 17:10-15) Podle
Skutků 17:14-16, Silas a Timoteus zůstali v Bereji, Pavel odešel do Atén s tím, že ho mají brzy následovat. Zda ti
dva opravdu do Atén dorazili, nevíme. Bible se o nich zmiňuje teprve když se
vrátili z Makedonie. V tom čase našli Pavla v Korintu. (Skutky 18:1-5) Není kontradikce mezi Lukášem ve Skutcích, a
Pavlovým dopisem zde. Je zcela možné,
že Pavla následovali - a Lukáš to prostě nezaznamenal. Třeba to nepovažoval za
důležité - nebo je možné, že Lukáš NEVĚDĚL, zda se
k Pavlovi v Aténách přidali, nebo ne...
Pavel poslal Timotea do Tesaloniky, aby jim připomněl, že všechna ta
příkoří, výsměch a pronásledování je přece nemůže odradit od jejich cesty s
Kristem. Podívej se na 2Timoteovi 3:12.
Co píše? "Ano,
všichni kteří žijí v Kristu, zažijí persekuci!" A to chtěl aby
Tesalonští porozuměli - a chtěl bych,
aby jste to pochopili i vy! Dnes
nikoho neženou do arén před hladová zvířata - dnes to znamená výsměch, ztráta
přátel, možná i neshody v rodině! To všechno Bůh hodnotí jako službu! Říkám to
opět a na to nikdy nezapomeň: Je něco vadného ve Tvém Křesťanství, jsi-li příliš populární! Podívej se do Lukáše 6:26, a občas se k tomu
vracej!
Další skutečnost: V Tesalonice byla skupina opravdu fanatických kněží,
kteří nebyli vedeni Bohem, ale vlastními ambicemi. Existovalo velké množství
lidí, kteří neměli ponětí o čemkoliv spirituálním, nevěděli nic o Božím zákonu,
ani se o něj nezajímali. Lidé tohoto druhu byli nesmírně podráždění novou
skupinou lidí, kteří si říkali Křesťané a rozšiřovali zprávu o smrti, pohřbení
a zmrtvýchvstání Ježíše z Nazareta! Všichni ti jejich nepřátelé byli rozhodnutí
zničit tu Církev, o které Ježíš řekl: "A brány pekelné ji
nepřemohou!" A dodnes se to peklu nepodařilo! Podívej se na malý příklad: Titanik
postavili "machři." Noé byl vyložený amatér! A proto si v
každém konfliktu uvědom, že:
"Větší je ten
který je ve vás, než ten, který je ve
světě!" (1 Jan 4:4)
Pavlova modlitba verše 12 má
svůj účelový cíl ve verši 13. Srdcem i
duší Pavlova učení ve všech kongregacích, byl Příchod Ježíše Krista! Všechny
své žáky učil aby neustále očekávali
"blažené splnění naděje (jistoty) a příchod slávy velikého Boha a
našeho Spasitele Ježíše Krista." (Titovi 2:13) Tesalonská kongregace věřila v Příchod Krista a také očekávala
Jeho nenadálé objevení právě tak, jak
tak dělají Křesťané po celém světě.
4:1-18.. Když Pavel začal v Tesalonice, neučil pouze čistou doktrínu o
Boží milosti, ale kázal také, že Křesťané nejenom že tomu budou věřit - ale že také tak budou žít!
Chování Křesťana by vždy mělo být takové, které se líbí Bohu - ne lidem!
Historie učí, že v té době bylo v řeckých městech rozšířené smilstvo a téměř
nikdo to neodsuzoval. Pohanská náboženství spíše tento trend podporovala. Pavel si uvědomil, že čistota křesťanského
shromáždění byla ohrožená prostředím ve kterém žili a tak to zdůrazňuje. Je
mnoho věcí které Písmo Křesťanovi
nezakazuje, ale Křesťan by je neměl dělat, protože je Křesťanem! Celý svět, (který nás moc rád nemá!)
pozoruje náš život - naše svědectví. Ti kteří nečtou Bibli, čtou Tvůj život...
Bůh má právo - jako Otec - vyžadovat od nás tak čisté
životy, jakých jenom jsme schopní právě
tak, jako Tvoje rodiče mají právo od Tebe očekávat, že se budeš chovat tak, jak
oni považují za správné. Když přijmeme Krista za svého Spasitele, jsme v tom
okamžiku "přetransformovaní" do Jeho rodiny, ale zdaleka nežijeme jako členové té rodiny!
To se musíme pomalu učit! Pozičně jsme Jeho děti - ale tento náš stav je
progresivní - den za dnem, měsíc za
měsícem... Nakonec - přátelé,
když víme že On může přijít dnes večer, zítra ráno nebo příští týden - měli
bychom se tak také chovat! Lidičky:
Když člověk, který prodává vyssavače od města k městu ví, že musí "udělat
dojem" na potenciální zákazníky, a vezme si čistou košili a kravatu i když
možná - prodává zmetky, neměli bychom my, kteří nabízíme to
nejvzácnější, to nejdražší co člověk nabídnout může - neměli bychom vypadat
také důvěryhodně, jako ten podomní
obchodník? Pavel nikdy "necukroval" zprávu, kterou učil!
Používal slova, která jsou srozumitelná každému! Jeho cílem nebyl obdiv lidí
ani popularita. Kdysi řekl: "Běda mně, kdybych neučil evangelium! (1Korint
9:16) Vidíme, že si Pavel uvědomoval že jednou bude muset skládat účty ze svého konání.. Podle Pavla, Kristovo evangelium je počátečním impulsem
křesťanského života. (Jan 6:44) Když se podíváš na Pavlův život, uvidíš že byl
neustále "v
pohybu.“ To byla jeho povaha. Na druhé
straně miloval klidný život jako přínos k pravému křesťanskému životnímu stylu.
Verš 12 má úžasný závěr. Řekl bych to asi takto: Pracuj, použij vše, co
máš k disposici, buď bystrý(á), žij tiše, buď čestný(á) ve všem a nedopusť abys
byl(a) závislý(á) na komkoliv z lidí!
Na Bohu pochopitelně, jsme závislí každou vteřinu našeho života! Každý člověk, který nese
jméno Křesťan, by měl žít takový život aby byl schopný přitáhnout co nejvíce
lidí pro Krista! Nezapomeň že jednou
ten den přijde - kdy možná uslyšíš to úžasné: "Pracoval jsi dobře
příteli, přítelkyně - pojď a přijmi
svou odměnu!" Dovedeš
si představit ten pocit? Jistě že ne! Ale jedno si
uvědom: Všechno to, co Ti může
nabídnout svět - ať už je to cokoliv - končí Tvou smrtí; to, co Ti nabízí Bůh,
nemá konce... Když Bůh měří člověka - neotočí "metr" kolem jeho
hlavy - ale jeho srdce!
Vrať se znovu k Příslovím 4:23! Já ti to řeknu v
jazyku konce dvacátého století:
TVÉ
MYŠLENKY, KTERÉ SE VYTVÁŘEJÍ VE TVÉM
SRDCI, ROZHODUJÍ O TVÉM ŽIVOTĚ! UVĚDOM SI, ŽE MOHOU BÝT NEBEZPEČNĚJŠÍ TVÉMU ŽIVOTU DALEKO VÍC, NEŽ
CIGARETY!
A ještě něco: Nesnaž se to dělat Ty sám-sama! Uvědom
si že: Jakmile začneš s
"Já" skončíš s "NIC!"
Příchod Ježíše Krista, je hlavním námětem obou dopisů do Tesaloniky.
Pavel zde nepresentuje doktrínu o Rapture - jako kdyby o ní Tesalonští ještě
neslyšeli - pouze jim připomíná to, co už je učil dříve. Pravděpodobně někteří
z těch slabších Křesťanů špatně
porozuměli jeho učení, nebo pár falešných učitelů je přesvědčilo o tom,
že jim Pavel neřekl plnou pravdu. Domnívali se, že už jsou v Době Strastí, protože procházeli krutým
pronásledováním a nebylo jim jasné, co se stane s jejich drahými, kteří již
zemřeli. Druhý dopis Tesalonským se zabývá téměř výlučně touto tématikou. Nakonec
je Pavel ujišťuje, že to není z jeho hlavy, ale že to má od Boha..Víš, je možné
že nemáš diplom z university, ani nejsi nějakým profesorem filosofie či
čeho - ale pakliže chceš, můžeš
dostat diplom, který Ti může dát pouze Bůh! 1Jan 2:27 nám píše, že
nepotřebujeme nikoho, kdo by nás učil - Boží Duch je tím nejlepším učitelem!
Podívej se, co píše Pavel ve 2Timoteovi 2:15! Ty můžeš porozumět Písmu mnohem
lépe nežli kterýkoliv "študiós," pakliže budeš porovnávat Písmo s
Písmem a správně rozdělovat Slovo Pravdy.
Podívej se znovu do 1Korint. 2:10-12. Je to právě ta doktrína o těch,
kteří "spí."
Pro Křesťana je smrt spánkem. Pozor: Spánkem těla, protože duch nikdy nespí! "Být z těla a být s
Kristem." Žebrák Lazarus zemřel a v
okamžiku byl s Abrahámem! Ježíš řekl tomu po Jeho pravici: "Ještě
dnes se mnou budeš v ráji!" Ježíš vždy používal slovo "spánek,"
když mluvil o smrti těla. BIBLE NIKDE NEUČÍ SPÁNEK DUŠE!
Padesát sixtiliónů let ode dneška buď budeš buď žít s Kristem - nebo živořit v pekle - ale žít budeš!!! Podívej se, co říká bohatec v Lukáši 16 - vteřiny po tom, co zemřel!
Křesťan nemusí bědovat a naříkat, když ztratí někoho
blízkého, který byl Křesťanem či
Křesťankou. Vím, namítneš: "Ale ono to bolí tak jako tak!"
Samozřejmě. Každé loučení i když víš najisto že je to loučení dočasné, bolí!
Ale nikdy nezapomenu na to, co jsem slyšel ještě v USA. Zemřel starý muž, dobrý Křesťan. Ještě než
zavřeli rakev, jeho žena, také pochopitelně Křesťanka, přijde a políbí ho na chladné rty se slovy:
"See you in the morning, dear!" “Ráno Tě uvidím, drahý!" Jistě
že měla slzy v očích - ale na rozdíl od těch, kteří nemají ani jiskřičku naděje
- tato žena si byla jistá, že svého drahého opět uvidí. Tak jistá, jako že
jednou uvidí Krista! Ježíš řekl jasně:"Já jsem Vzkříšení a Život; kdo ve
mně věří - i kdyby byl mrtev - bude žít!"
A proto také ta žena mohla bez zaváhání říci: "Na shledanou
zítra!" Ježíš nevstal z mrtvých jenom proto aby nám ukázal že On je tím
který měl přijít, ale také abychom si
byli jisti, že to může udělat i pro nás! "Jednou si pro vás přijdu,
aby jste byli tam, kde jsem já." A On není v zahradním hrobě - tam už kdekdo hledal! Hlavní zpráva je: "A my, kteří jsme
naživu a tak zůstaneme do Jeho příchodu." Pavel věřil v rychlý a neočekávaný příchod
Krista - i když nikdy neřekl, že to bude za jeho života - byl si vědom toho, že nikdo z lidí to nemůže vědět
- právě tak dnes by měl každý učitel vyzdvihnout tuto úžasnou zprávu, která
musí nevyhnutelně povzbudit, ať už je Tvůj problém velký či malý. Nebuďme fanatiky, kteří každé dva roky
určují "zaručeně přesné" datum - ale proč se tím netěšit? Lidé se
těší na dovolenou někde ve Španělsku či
Itálii - nakonec to nikdy nedopadne tak, jak o tom snili! Návrat našeho
Spasitele bude zaručeně neskonale
lepší, než jsme vůbec snít mohli!
5:1-28... První část této kapitoly je těsně napojená na posledních šest
veršů kapitoly předešlé. Verše 4:13-18 a 5:1-6, jsou ty nejdůležitější v celém dopise. Hned na počátku vidíme
že Pavel učil pravdu o Rapture velmi
často. Poznal jsem že v USA, mezi fundamentálními Křesťany, je doktrína Rapture
tou nejoblíbenější!
Čas před Potopou se dá popsat jako čas rozvoje
poznání. To nebyly opice, které žily na stromech! Lidé v té
době vyráběli hudební nástroje (to znamená, že znali hudbu), stavěli lodě,
dělali nástroje z bronzu i ze železa, stavěli města. To stejné je dnes. Jistě, jezdíš autem, létáš letadlem, díváš
se na televizi. Ale mentalita nevděčného lidstva je stejná! Říkám tomu rakovina
srdce. Až se Ježíš vrátí v
Rapture, vezme se Země ty své ale žádný nevěřící Ho neuvidí! Vlastně ani my Ho neuvidíme až do okamžiku,
kdy se s ním sejdeme někde v prostoru nad Zemí. A CELÁ TA UDÁLOST NEZABERE VÍCE ČASU, NEŽ STAČÍŠ MRKNOUT OKEM! A opět jsme u něčeho, o čem učení teologové
budou diskutovat po roky, aniž by přišli na
stejné vysvětlení! Když Ježíš chodil po této Zemi, učil ve slovech,
vazbách a přirovnáních, kterým každý rozuměl. Mluvil o setí, o semeni, o
květinách na lukách, o ptácích ve vzduchu, o malých dětech.
Přišel dolů na Zem, aby přinesl spásu těm,
kteří ji budou chtít a popsal tu spásu
slovy, kterým rozumělo i malé dítě. Podívej se dnes! Dnešní teologové se snaží
nastudovat vznešená, mnohdy hrůzu nahánějící slova, aby každý viděl jak jsou
vzdělaní! Začni s některými z nich polemisovat o čemkoliv a uslyšíš: Kde jste
studoval? Jakou máte univerzitu? Kolik máte diplomů? Potřebujeme kazatele a
učitele, kteří milují získávat duše pro Krista a kteří mluví - nejenom čisté, nerozředěné
evangelium - ale také mluví slovy, která je prostý člověk schopen pochopit!
Pavel, když psal do Korintu, nabádal, aby učitelé mluvili ve srozumitelné řeči.
"Když vám nebudou rozumět - mluvíte do větru!" (1Korint.14:9).
Rapture, nebo-li Uchvácení Církve, je přirovnána ke "zloději v
noci," (nejsem si zcela jistý, zda
je to správné přirovnání) aby i ti prostí lidé pochopili co Rapture je a jak se
odehraje. Ježíš hovořil o zloději v
Matouši 24:43 a Lukáši 12:39-40. Petr používá to stejné slovo v
2Petrovi 3:10, Jan v Apokalypse 3:3. Rapture je dnem štěstí (pro nás) zatím co
Den Páně, Den Hospodina je dnem tmy, jak uvidíte v 2Tesalonským. O tom, že lidé
neustále mluví a touží po míru, jsme se již zmínili. Nejprve musíš mít mír s Bohem, pak ve vlastním srdci a teprve
potom se sousedem, ať už v Bosně, v Rwandě či v Jerusalémě! Já jsem
každopádně optimista, i když můj optimismus nemá kořeny na této Zemi ale v
Kristu. Od světa Tě nic dobrého nečeká, věř mi! Víš, už jsem to asi řekl ale dá se
to opakovat: Bůh
nabízí zdánlivě obyčejnou, tlučenou
krabici plnou zlata. Svět nabízí
krásnou zlatou, plnou hnoje!
Ale zpět k Rapture. Okamžitě, po
ohromujícím zmizení Křesťanů se objeví falešný Mesiáš - Antikrist a dosáhne
vlády nad CELÝM SVĚTEM bez krveprolití! Už Daniel o něm píše, že
dosáhne svého cíle skrze sliby. Prvních 3 1/2 roků bude zdánlivý mír. Mír
napovrchu - zatím co uvnitř - jako rakovina bude napětí sžírat útroby lidstva.
Po této době Antikrist zruší všechny smlouvy i sliby a nastane pravé
peklo. Israel, v drtivé většině zpátky ve své zemi (dnes jich je tam hrstka),
utrpí takovou záplavu krve - jakou neprožil ani za Hitlera!
Když se Pilát ptal Židů: "A koho mám
propustit?", všichni volali
"Barabáše!" A co tedy, mám udělat s tím, který se nazývá Ježíš Nazaretský?" "Ukřižuj ho!
Krev jeho na nás a naše děti!"
Ježíš řekl Židům:"Přicházím ve jménu mého Otce a vy mně odmítáte až přijde jiný ve svém vlastním jménu, toho
přijmete" (Jan 5:43). Když svět
začíná mluvit o věčném míru bez válek - o příchodu Utopie štěstí, blahobytu a spokojenosti - v tom
pojednou přijde zkáza na všechny.
V řečtině je to ještě markantnější: Bez vteřiny varování, propukne
peklo! Muka, pronásledování, bolest budou pojednou na zemi tak, jako nikdy před
tím! (podívej se na Apokalypsu 6:15-17!) Víš, znám jiné podrobnosti, od jiných
znalců Bible a nemůžeme se shodovat ve
všem - ALE VŠICHNI
SOUHLASÍME V TOM, ŽE ON JEDNOU PŘIJDE, PROTOŽE ŘEKL: "JDU A OPĚT SE
VRÁTÍM!" Ježíš nelže, protože On je Pravda. A proč
přijde pro nás PŘED
Dobou Strastí? Jsou učitelé kteří učí, že Církev projde polovinou Doby
Strastí. Jsou další kteří tvrdí, že
Církev bude uchvácena PO
Době Strastí. Nenech se "oblafnout!" Kristus si vezme svou nevěstu
před objevením se Antikrista, jak ukazuje
verš 9!
Ani jedna kapka deště nespadla, dokud nebyl
Noé bezpečně v Arše a pochybuji, že Bůh
měl Noého raději, než má nevěstu svého Syna! Ani jedna jiskra nepadla na
Sodomu, dokud nebyl Lot venku z města!
V devatenácté kapitole Genese čteme, že Lot klidně přespal poslední noc ve
městě, bez jakýchkoliv obav! Ne! Církev půjde za Kristem před nástupem Antikrista! Pavel nás nabádá, abychom mezitím nespali, je tu tolik práce! Dobrý voják v bitvě nespí
i když odpočívá. Je vždy připraven vyskočit a pokračovat v boji. Křesťané jsou
Armádou vesmíru - Armádou Boží. Podívej se co už o tom mluví Ježíš v
Lukáši 12:36-37. Jistě, mluví o
služebnících - ale voják přece také slouží! Vojáci? Ano. Ale nesnaž se odplácet
zlým za zlo! To nech na Něm! Pamatuji se, jak jsem šel domů v té velké amnestii
v roce 60. Byl desátý květen, sluníčko svítilo a já byl plný jednoho velikého
slova "ODPLATA!" Dnes se tomu směji. Víc než tu "odplatu"
bych raději nabídl Krista kterémukoliv z těch, kteří mi po léta v těch komunistických
koncentrácích otravovali život!
Verš 17 neříká, že nemáš dělat celý den nic jiného než se
modlit! O tom zde Pavel nemluví! Má na mysli tvůj POSTOJ vůči Bohu, jak tak jdeš denní prací. Řekl bych to asi
takto: Měj svou "přijímačku"
vždy naladěnou na Jeho vlnovou délku, abys zachytil to, co Ti On právě chce
říci! Když se kdokoliv z nás zamiluje do té, "zaručeně pravé" lásky,
chodíme a nemáme v hlavě mnoho jiných
věcí, že? A co On? Není On tou
největší, zcela nesobeckou láskou, na kterou se dá stoprocentně spolehnout a
která nikdy nezradí?
"Buď vděčný ve všem!"
Pavel se choval přesně tak jak učil.
V pronásledování, o hladu, ve vězení, v bolestech, v radosti, v ponížení
i hanbě. To je něco, co se v lidské povaze nachází jen vyjímečně! Dá se to naučit časem, když si
uvědomíš, co On pro Tebe udělal! Přečti
si znovu 2 Korint.
11:24-30, kde Pavel popisuje své osobní
utrpení pro Krista. A takovéto
svědectví mohl Pavel říci komukoliv
jinému: "Raduj se a ve všem
děkuj Bohu!" On to mohl říci! Občas slyším: "Tak rád(a) bych
věděl(a), jaká je asi Boží vůle pro můj život." Chceš to vědět? Tak tedy: "Miluj mně, buď za všechno vděčný - ne pro mé, ale pro Tvé dobro - žij v radosti a zůstaň
se mnou "ve spojení!" Podepsán Bůh....
Verš 19. Je mnoho lidí, kteří
si neuvědomují tu ohromnou důležitost přítomnosti a práce Božího Ducha v nás.
Víme, že Jeho primárním úkolem je přitahovat nás ke Kristu. (Jan 6:44,
16:7-11) Svatý Duch nás usvědčuje,
přesvědčuje a přitahuje. Potom je také
"porodním lékařem" u našeho druhého zrodu. (Jan 3:3-5) Svatý Duch nás "vekřtí" do Těla
Kristova (1 Korint. 12:12-13); žije v nás,
(Římanům 8:9)¨ vede nás, (Řím. 8:14) ujišťuje nás (Řím. 8:16) a zapečeťuje nás. (Efezským 4:30) Je zcela možné Ho zarmoutit a potlačit Jeho
činnost v nás. Když tě Svatý Duch vede do nějaké služby pro Krista - nechtěj od Něj mapu! Až bude čas, určitě Ti poví, naznačí co máš dělat, kam máš jít, co
máš mluvit. Pamatuješ, jak několikrát
Svatý Duch nedovolil Pavlovi jít tam, kam Pavel jít chtěl? Ovšem
- ale o volant se s Tebou tahat nebude! Když On vede, vítězství je
jisté, i když to třeba hned neuvidíš.
Verš 20.. "Prorokovat" znamená nejenom předpovídat
události, které se stanou v daleké
budoucnosti, ale také sdělovat věci, které někdo jiný předpověděl. Každý
kazatel, či učitel, je vlastně prorokem v tomto slova smyslu - ne jako Daniel
či Ezekiel - ale říká to, co bylo předpověděno. V čase Pavlova působení ten
"dokonalý zákon svobody" ještě nebyl. Bible nebyla v té době
kompletní. Všechny knihy Bible nebyly ještě napsané a v těch dnech, Boží
proroci (včetně Pavla) měli moc prohlašovat Boží vůli přímou inspirací. Je
zcela možné, že někteří Tesalonští se dívali tak trochu "shora," nebo
konzervativně na - chceš-li - inspiraci. Proto je Pavel nabádá, aby tím
neopovrhovali. Nemusí s tím souhlasit - nemusí se jim to líbit - ale mají
přijmout to, co Bůh mluví skrze jiné..
Dnes máme to "co je perfektní" = Boží Slovo, Bibli. Není třeba
dalších epištol, dopisů, "odhalení." Bible obsahuje všechno co
potřebujeme! Vše, co chceš vědět o věčných věcech, najdeš v šedesáti šesti
knihách, kterým říkáme Bible! Přátelé: Neopovrhujte tím co se vám v Bibli
nelíbí! Nejdříve si udělejte poctivý rozbor PROČ SE VÁM TO, ČI ONO NELÍBÍ! Je zcela možné, že máte někde
hluboko v "šuplíku" vašeho srdce schovaný hřích a nechcete se jej zbavit! Pamatujte si: Jste-li
Křesťané, poznáte vždy a bez vyjímky zda
to, co vám někdo říká je - a nebo není
od Boha!!
Podle Krista, Jeho ovce Jeho hlas znají a
cizince následovat nebudou! (Jan 10:4). Co
tím chci říci? Po celém světě běhjí tisíce lidí, každý má "tu jedinou pravou zprávu od Boha!" A jak poznám to pravé od padělku? Přátelé,
chtěl bych to říci jak nejlaskavěji to umím: Pakliže nepoznáš liberální nebo
kultovní padělek od pravého Slova - potřebuješ být spasený(á)! Proč? Protože
pakliže nerozeznáš to pravé Slovo když jej slyšíš - potom Tě nevede Boží Duch!
Zkontroluj si to! Studuj Bibli!
MUSÍŠ VĚDĚT, ZDA JSI SKUTEČNĚ ZNOVU-NAROZENÝ(Á) !
Verš 20..."Dokaž,
prokaž ("dôkimazô") všechno! Jak to uděláš? Jedině skrze Bibli!
Jiný "metr"
nemáme!
Nikdy neber k tomuto účelu knihy doktrín, katechismus, tradice a podobně!
ČTI SVOU BIBLI! Polož učení Tvé denominace (církve) vedle
Bible a porovnávej! Je možné, že jsi slyšel(a): "V každém náboženství je
něco dobrého!" To může být pravda. Jistě, někde v popelnici občas najdeš i
kus dobrého chleba - ale já
nechci chleba z odpadu!
V tom stejném směru nechci trochu evangelia, pomíchaného s
ošatkou omylů!
Verš 22.. Správný překlad: Zdrž
se všeho, co by mohlo být vykládáno za
zlé - i když to zlé není! Eva se podívala na ovoce (nic špatného!) a co z toho vzniklo?
David se podíval na střechu u Uriášů a vznikla z toho vražda! Pakliže děláš
něco o čem si nejsi jistý(á), neptej se kněze, kazatele, učitele! Ti se budou
vždy rozcházet, a proto:
Jdi
k Bibli, a Bůh Ti vždycky odpoví!
1 Tesalonským - Konec.