Marek.

                                                                             Úvod.

 

            Markovo Evangelium (Gospel) je chronologicky první, které bylo napsané. Je to jedna z prvních knih Nového Zákona, vzniklá pravděpodobně před r. 63 v Římě. Tento muž Marek nebyl apoštolem. Matouš a Jan byli. Lukáš byl blízkým přítelem apoštola Pavla. Jan-Marek.... Jan je jeho židovské jméno - Marek latinské příjmení, viz knihu Skutků 12:12. Marek je ten mladík, který provázel Pavla na jeho první misionářské cestě. Z dopisu Koloským (4:10) víme, že Barnabáš byl jeho strýcem. Byl také zřejmě Petrovým „duchovním synem, podle 1Petra 5:13. Markovo evangelium bylo dlouho považováno za evangelium Petra. Zdá se že jeho matka byla  velmi zámožnou Křesťankou v jerusalémské kongregaci. Jak to vypadá, Křesťané se u ní scházeli. Nezapomeň, že kostely v našem pojetí, vznikly mnohem později! Jan Marek se připojil k Pavlovi a Barnabášovi při jejich první výpravě podle Skutků 13:5. Ale Jan Marek neměl v té době  dostatek odvahy a tak "vzal do zaječích" v Pamfylii, viz Skutky 15:37-38. Verš 39 dokonce udává slovní souboj Pavla s Barnabášem. Jak vidíš, i dobří Křesťané se pohádají! Tak Pavel si vzal Silase,  Barnabáš s Markem odpluli na Kypr. A zdálo by se, že touto větou "odplul" Jan Marek ze stránek Bible. Nesuďme však předčasně! Když Pavel píše v 2Timoteovi 4:11, který je jeho "labutí písní" poslední zprávou, čteme: "Pouze Lukáš je se mnou. Přiveď Marka, je užitečný." (volný překlad) Jak už jsem napsal dříve: Prase se  nakonec vrátí do chléva, syn k Otci. Je to jako zákon gravitace...

              Někteří se domnívají,  že Marek dostal evangelium od Petra. Jiní říkají, že Marek dostal k němu vysvětlení od Pavla!  Nakláním se k tomuto pohledu - jen z osobní inklinace - líbí se mi! Už jsem to napsal v úvodu k Novému Zákonu, tak to jen přeběhnu: Marek psal pro Římana - silného muže. Řím si podmanil svět, postavil silnice zaručil mír. Ale, příteli, tento mír byl vynucený! Je to,  jako by  Sovětský svaz ovládnul celý svět a vnutil mu svůj mír.  Komunisté by byli pány - zbytek otroci. Žijí sice v míru, ale jsou  otroky! Řím zkoušel, zda lidská síla, která na sebe navlékne talár zákona, a je regulována politickými principy, ve kterých úcta k zákonu a spravedlnosti jsou těmi nejsilnějšími motivy, by mohla "vylepšit" lidstvo tím, že podřídí jednotlivce zájmům státu! Nacismus a Komunismus byly jen napodobeniny původního plánu! Ve  dnech, kdy vládli césarové, svět toužil po milosrdenství. Vše, co dostal byla moc! Byla to doba, kdy postavení se proti moci  znamenalo smrt, a utéci nebylo kam! Celý svět se pomalu blíží k době, kdy bude opět pod jedním vládcem. Tentokráte ale opravdu celý  svět! Tato vláda bude jasně satanská, nemilosrdná, s cílem  poslat okamžitě jakoukoliv opozici, či i jen tichý nesouhlas na popraviště!   Vláda Antikrista. Bude to ta poslední, sedmdesátá "Danielova sedma", posledních sedm let před Armageddonem  (ovšem ta totální vláda - nad celým světem, bude jen 3 1/2 roku!)  Jan Marek podává evangelium z pohledu apoštola Petra (asi!). První Křesťané cítili,  že to byl pohled správný a pravdivý a tak to  přijmuli. Na příklad Papias, přítel Polykarpův, se narodil kolem  r.70 a říká se, že byl žákem apoštola Jana. Papias píše ve svém vysvětlení Písma, že: "Jan-Marek, Petrův tlumočník, sepsal pečlivě vše, co mu Petr nadiktoval." Toto evangelium koluje dnes mezi  lidmi." píše Papias. V Markově zprávě odloží Ježíš královské roucho a vezme si  zástěru služebníka. V Matouši je Králem - v Markovi Služebníkem. Pozor: Služebníkem Boha-Otce, ne lidí!  Zde je Ježíš představen jako Služebník Yahweh-o a tím splňuje Izaiáše 42:1-2. Markův styl je stručný, nesmlouvavý, pertinentní a při tom sladký a vřelý. Marek "odsekal" přebytečnou slovesnost a jde přímo k věci. Je to evangelium akce, činu. Zde se Ježíš "oblekl do práce." Jinak je Marek psaný v jednoduchém jazyku, protože je zaměřen pro lidi z ulice. Někdo spočítal, že spojka "a" se v Marku  vyskytuje 1331 krát! Nepočítal jsem to - ale je to silné slovo! Znamená, že po něm něco následuje. Žádná věta nemůže končit na "a"!  Vždy je za ním nějaká akce...

 

 

 

         Matouš podává Ježíšovy lidské předky. Král je potřebuje. Marek neudává předky. Služebník je nepotřebuje. Služebník potřebuje reference, doporučení! Římané neměli zájem v rodokmen. Říman by se zeptal: "A je ten Ježíš schopen udělat to, co udělat má?" A to  v Markovi uvidíme zcela jasně!  V duchu tohoto evangelia, někdo neznámý napsal pár veršů,  které jsou částečně vybrány z knihy Skutků 10:38. Toto české vydání to svým překladem zcela minulo.  Bible Kralická, jako téměř vždycky, se drží poctivě řečtiny. Někdo napsal:

 

                                    Četl jsem........................ Velmi mne

                                    jednu knihu,..................... znepokojil fakt,

                                    kde člověk,.......................že já jsem

                                    zvaný Kristus ...................často spokojen

                                    chodil světem................... když pouze

                                    a dělal dobro.................... světem chodím.

 

                                                                Konec úvodu.

 

 

 

                                                                  Marek.

 

              První kapitola Marka má - pravděpodobně - více obsahu nežli kterákoliv jiná v Bibli, kromě snad Genese 1.  Pokrývá dráhu Jana  Křtitele, popisuje celý první rok Ježíšova působení a končí jedním vyléčeným malomocným člověkem. Přes to všechno kázání, učení a léčení - má Ježíš ještě čas si promluvit s Otcem....  Jak tak  začínáme Marka, doufám, že Tě zavede do ještě bližšího poměru  k Tvému Spasiteli.  Jak už kdysi řekl Dr.A.J.Gordon: "Pohled na Krista spasí - zírání posvěcuje....."           1:1-3... Toto není počátek ani Jana, ani Ježíše. Je to začátek evangelia o tom, jak Ježíš přišel na tuto Zemi, zemřel  a znovu vstal z mrtvých. To je ta zpráva. V Bibli máme tři "počátky: "Na počátku bylo Slovo." (Jan 1-1) Tento "počátek" jde do bezčasové a vlastně před-časové minulosti! Zde lidský mozek nemůže ani tápat! Toto je spíše pohled logický, nežli chronologický,  jelikož já si musím "zarazit kůl počátku" někde v minulosti  - a odtud začít! Když vidím ve vzduchu letadlo, vím, že někde existuje letiště - i když možná nevím kde. Odněkud přece vyletělo! A tak, když se dívám na ten kouzelný vesmír kolem sebe, vím že někdy  začal a že tam někde je Bůh - ale já o tom počátku nevím vůbec nic!  Bůh, pojednou vystupuje z věčnosti, aby nás přivítal. A já mohu pouze zatknout ten můj kolík tam, kde jsem potkal Boha! A to jediné, co jsem schopen si uvědomit je, že On tu už dávno byl! "Na počátku Bůh stvořil Nebe a Zemi." (Genese 1:1) To je, kde já mohu začít!  Lidé se dohadují, kdy toto bylo, a jejich "rozpětí" jde od šesti tisíc, do třiceti miliard let. Mám takový zvláštní pocit, když slyším nějakého mudrce prohlásit že ta či ona  zemská vrstva je osm set milionů let stará, druhá devět set!  Stejně  podivný pocit mám, když mi někdo prohlásí, že Bůh počal své Stvoření v deset hodin dopoledne, v pondělí, dvacátého června, před šesti tisíci lety! Nejsem ochoten přijmout ani jedno! Mám takové nejasné (jak jinak?)  podezření, že to naše pojetí času je úplně "vedle" a že si děláme jen ostudu s tím naším "inteligentním" pojetím reality před zraky Toho, (nebo těch?) který (kteří) to ví! Ale dost.......

 

 

 

           "Počátek evangelia": Marek 1:1, je totéž jako "To, co bylo od počátku." (1Jan 1:1). Zde máme datum! Nevíme přesně kdy, ale máme datum - asi tak - plus-minus 4 roky! To je ten  okamžik, kdy Bůh-Syn vzal na sebe lidskou formu. To evangelium je Ježíš Kristus! Marek cituje velmi málo z proroctví Starého Zákona. Římané o to zájem neměli. Jenom se zmiňuje o "doporučení" Izaiáše  a Malachiáše.

              Jak Jan, tak i Marek prohlašují,  že příchod Jana Křtitele splnil předpovědi o tom, který bude předcházet Mesiáše-Krista.     1:4: Ne "na odpuštění hříchů!" Řecké "eís" ve spojení s "odpuštěním, je "k" odpuštění! Janova práce byla přípravná! Jenom Bůh (Kristus) může odpouštět hříchy! Jan Křtitel byl z kmene Lévi, ze kterého pocházeli kněží. Měl sloužit v jerusalémském Chrámu. Nesloužil.  Bůh určil, že bude předchůdcem Mesiáše. Byl to silný muž a dovedl pohnout davy! Byl také zároveň velmi pokorným člověkem. Je veliký rozdíl mezi Janem a Kristem!  Skutečný křest, je křest Duchem Svatým!  Křest  vodou je rituál!  Křest vodou je velmi důležitý v tom, že tím podáváme svědectví lidem, že jsme spaseni. Bůh svědectví nepotřebuje, On ví! Duch Svatý Tě pokřtí v tom okamžiku, kdy skutečně uvěříš, a přijmeš Krista za svého Spasitele!  Podívej se na: 2Korint. 1:22 a Efezským 1:13. Opět zde máme to řecké "sphragizô" = dáti razítko, pečeť, zabezpečit, zachovat!

               1:9.. "Ježíš přišel..." To vypadá jako neónový nápis, přes celou oblohu! Po přibližně, třiceti letech, se Ježíš pojednou objeví ze zapadlého Nazareta. Verše 1:10-11 nám podávají celou  Trojici ve velmi jasném pohledu: Bůh-Syn stojí ve vodě, Bůh-Duch Svatý, sestupuje jako holubice na Ježíše a Bůh-Otec prohlašuje: "Toto je můj syn." Povšimni si, že v Markovi se události pohybují velmi rychle. Máš zde Služebníka - Jana Křtitele, který Ho představuje, Bůh Otec Ho identifikuje a hned po tom jde scéna pokušení, která Služebníka uvede do "služby".. Marek nepodává podrobnosti jako Matouš a Lukáš. Zde máme opět tu "římskou" otázku: Je tento Ježíš schopen vykonat to, co si vzal za úkol vykonat? Adam padnul, Noé prošel Potopou a pak si udělal ostudu, Abrahám selhal, Mojžíš selhal a nakonec i David selhal. Co Ježíš? Lidé  mají dojem, že se Ježíš postil těch 40 dní, a potom přišlo  pokušení. To pokušení na Něm bylo od prvního dne!

            Hned po tom začíná Ježíš svou službu. Verše 14-15 bych vyjádřil srozumitelněji asi takto: "Kázal Boží zprávu a učil: "Čas  se naplnil." Boží evangelium je: "Království Boží, je na dosah!"   Matouš mluví o "Království nebes". Je to stejné? Není - a na druhé  straně se "překrývají!" "Království nebes“ je Boží vláda pro naší  Zemi, "Království Boží“ zahrnuje celý vesmír. Pokud se naší planety týče, "Království Boží a Království nebes" jsou synonymní. "Obraťte  se a věřte v evangelium!"Ježíšova zpráva je stejná jako zpráva Jana Křtitele v Matouši:"Obraťte se, Království nebeské je na  dosah!" Já osobně souhlasím s McGee, že dnes, pro nás, pro naší  dobu, je ta zpráva v obráceném sledu:  Nejprve víru, potom obrácení (metanoia). Když se obrátíš vírou ke Kristu, obracíš se zároveň od něčeho! A to obrácení od něčeho, je "metanoia!" Pakliže není  "obrácení od něčeho," nebylo ani "obrácení k něčemu!" Pravda je že: Skutečný příchod k Němu, je vždy, bez vyjímky, demonstrován  změnou v životě! A proto zde není kontradikce mezi tím, co píše  Bible a mezi tím, co píši já... Důležité je uvěřit té zprávě, to znamená uvěřit Kristu..  A opět: Marek píše pro Římana, Matouš pro náboženského  člověka, Lukáš pro myslícího člověka, a Jan pro všechny ty ubohé, ztracené duše, které potřebují spásu.

             1:16-20.. Už jsem to psal: Jsou tři zřetelná pozvání pro budoucí učedníky. Jan 1:35-51, zde v Marku je Ježíš volá. V Lukáši  5:1-11, vidíme, že jsou opět u rybaření. To finální pozvání je  zaznamenáno v Marku 3:13-19, Matouši 10:2-4, a Lukáši 6:13-16.  V Lukáši 5:8 Petr říká Ježíši: „Odejdi ode mne, jsem hříšný  člověk." V naší moderní řeči bych to řekl asi takto:"Proč nejdeš  a nenajdeš si někoho jiného? Nech mně na pokoji! Už jsem zklamal jednou. Jsem hříšný člověk!" ...Ježíš měl jiný názor....

            1:21.. Vzpomeň si, jak náboženští vůdci měli "problém" s tím, co On dělal na sabat!    (Jan 5:17) "Můj Otec pracuje a já také-" V Kafarnaum nebyla právě ta nejlepší synagoga, ale Ježíš opustil Nazaret, protože Jeho vlastní lidé Ho nepřijali. Proto udělal z Kafarnaum svou základnu - až do doby poslední cesty do Jerusaléma.

 

 

 

            Verš 22.. Ta skutečná pravda působí vždy velmi silně na člověka. Kritika dnešních církví poukazuje na to, že mluví "bez autority." Proč? Protože většina kněžstva i pastorů ztratila tu  skutečnou víru v Boží Slovo! Je veliký odklon od pravdy. Dnes se už celé Boží Slovo neučí - pouze to, co se zdá být "logické"  s hlediska vědy! Ten stejný problém měli v Kafernaum a tak byli  zcela vyvedeni z míry, když uslyšeli nezředěnou pravdu! 1:23-24.. První zázrak v Markovi je v duchovní sféře. Pouze Bůh může zasahovat dotéto oblasti! On ji má pod kontrolou. Je silná historická evidence, že démonismus byl velmi rozšířen po celé Římské říši. A pouze Ježíš je schopen operovat v této sféře.  To je ten důvod, proč Marek uvádí tento zázrak jako první. Zde byly ukázány Ježíšovy "pověřovací listiny."

           Doufám, že si uvědomuješ,  že dnes se opětně rozšiřují ty stejné kulty satanismu! Stávají se  věci, které se nedají jinak vysvětlit, než že jsou satanické,  nadpřirozené! A opět: Jediná záchrana před tímto, je Ježíš Kristus! On kontroluje jak Satana, tak i démony.  1:25-27. Ježíš demonstruje  svou sílu a moc. Má autoritu, kterou oni nejsou schopní pochopit! Marek nám říká přesně to, co říkal Matouš. Upozorňuje, že vybírá pouze některé zázraky hojení! Ježíš jich musel uzdravit  tisíce - zde je zmínka o některých. 1:36-39. Toto je počátek  evangelia. Tím že je učí, připravuje je na spásu která je v Jeho Smrti a Jeho Vzkříšení.  Zde máme poslední zázrak kapitoly. Lepra byla nevyléčitelná, jak píše Leviticus a byla smrtelná. Toto je ohromný psychologický moment:  Nikdo se nedotne malomocného! Ani jeho rodina, která mu přináší jídlo ani jeho děti, žena - nikdo se ho nedotkne! Až teprve Ježíš se ho dotkl a vyléčil. Sice Ježíše neposlechnul - začal to rozšiřovat kam šel - ale nakonec si dovedeme  představit jeho pocity!

           Kapitola druhá.. V kapitole první jsme viděli, že Ježíš byl donucen se stáhnout do pouštních míst. Ten malomocný kterého vyléčil,  místo aby uposlechnul a nemluvil o tom zázraku,  rozhlásil  to po celém okolí!  A tak  Ježíš - pro ty davy - nemohl ani kázat ani učit. Toto je jeden z důvodů, proč náš Spasitel nepřišel jako "zázračný lékař!" Nechtěl, aby Ho tyto činy charakterisovaly!  On  přišel pro něco zcela jiného! Ten konečný cíl Jeho Prvního Příchodu, byl přece ten malý kopec za Jerusalémem, zvaný Golgota! Ježíš musel zemřít na kříži, a takováto postranní publicita by mohla zastínit ten pravý obsah Jeho zprávy!

                Teď ti něco povím. Upřímně a od srdce. Důvod, proč  nesouhlasím s Křesťany, kteří dávají hlavní důraz na "zázračné  léčení,“ "mluvení v jazycích" a zázraky vůbec jako na vrchol  Kristova odkazu, je: Tito lidé, podle mého názoru, staví "vůz před  koně!" I kdyby to bylo určeno pro naší dobu (a já se domnívám, že tomu tak není!) i tak se klade důraz na sensacionalismus!   Zkušenosti, které jsem lety nabyl mi říkají, že je neskonale důležitější poznat Boha, protože v tom je věčný život, jak mi říká Bůh-Syn (Jan 17:3). Osobně nemám ani trochu zájmu o nějaké  "zázračné hojení," nebo"nová proroctví," která mi neříkají nic nového. Právě tak mne nezajímají  tajemné postavy, které říkají lidem aby byli "dobří" i když víme, že toho ještě nikdo nikdy nedosáhnul, co svět světem stojí!  Nakonec ani v tom hojení nevidím žádnou výhodu! Proč bych si chtěl prodlužovat pobyt na tomto smetišti, když vím, že s Kristem se budu mít nesrovnatelně lépe? Trvalo mi to dost dlouho, nežli jsem pochopil Pavlovu větu v dopise Filipským, 1:21-24!  Zde  jsem jen a jenom pro to, že Kristova poslední slova byla: "Jděte do celého  světa a povězte všem, kteří slyšet chtějí, co jim nabízím!" A i kdybych, přes to všechno, měl zájem o tyto "jevy," stále  by mi, někde "vzadu v hlavě", svítilo varovné světélko Pavlova  varování z 2Korint. 11:14! Pozor! Satan dovede napodobovat zázraky  také! Nechci, abys mi špatně porozuměl: Každý Pentacostal  (Letniční), každý Charismatik - kdokoliv, z kterékoliv církve,  pakliže přijal Krista za svého Spasitele - je můj křesťanský bratr  či sestra!  Prostě to vidíme každý jinak! Nakonec i na to Bůh  myslel,  když dal Pavlovi do srdce 1 Korint.13:12! Teď se možná dohadujeme,  přeme o slovíčka. Tam doma to bude všechno jasné!    Znám  z USA několik "zázračných hojitelů," kteří se při tom nazývají  evangelisty. Bohužel, jsou známí výlučně pro jejich "zázraky," ne pro získávání lidí pro Krista zkrze Jeho zprávu! Jeden se vrátil z vězení, právě než jsme odlétali do Evropy. Prostě: Já jsem pochopil celou tu zprávu trochu jinak, než třebas římští-Katolíci, kteří musí mít nějaký ten zázrak, alespoň jednou za dekádu, nebo Charismatici, kteří se domnívají, že znakem Křesťana je mluvit  v "jazycích!" Já to nepotřebuji a ani o to nestojím - mohl bych se  mýlit! Vím dobře, jak to lidé zneužívají!

 

 

                                                

           Prostě, On kdysi řekl:  "Hospodařte, než se vrátím!" (Lukáš 19:13). Co myslí tím "hospodařením," je mi dnes jasné. A že se vrátí, je mi jasné také!

               Promiň, že jsem se tak o tom rozepsal: Ale bolí mně srdce, když vidím skupiny mladých lidí, hladových po něčem skutečném, po tolika létech prázdna - jak jsou vedeni někým, kdo sice má dobrý úmysl, ale ani ještě neměl čas si pořádně projít celou Biblí! Za ty čtyři roky, co je zde svoboda se otevřeně scházet v křesťanských skupinách, nebylo ani možné prostudovat celou Bibli!  Na to je  dvacet let málo! A to se ještě vůbec nezmiňuji o všech pohledech  a názorech těch, kteří tu byli před námi! Arius, Montanus,  Gnostikové, Nestorius, Eutyches, Pelagius, Wycliff, Hus, Luther,  Kalvín, Zwingli, a desítky dalších, kteří hledali právě tak  poctivě, jako Ty nebo já! Rvali se o slovíčka, někdy i jen o předponu slova, vítězili, umírali na hranicích, zapadli  v zapomnění. ........  Myslíš si, že se dají "přeskočit?" Proč nesouhlasíme  se Svědky Jehovy? A co Adventisté Sedmého Dne? Co Mormoni?  A co  Theosofie?  Armstrongova Boží církev (Worldwide Church)?  Proč nelze  souhlasit s Pavlem Yonggi Cho, který má největší kongregaci na  světě ? Jistě, spása je jednoduchá: "Věř v Ježíše Krista, a budeš  spasen" (Skutky 16:30-31). Ano, to je jasné, ale: Kdo je ten  Kristus? Je Bohem jako Otec - nebo se stal Synem tam, při tom křtu  v Jordánu?   V létech 340 až 360 AD a ještě déle, se naší "bráškové  v Kristu" dohadovali o jedno písmeno! "Homoi-oúsion", nebo  "Homo-oúsion"= To znamená že: Kristus je sice, spolu-věčný s Otcem,  ale je stejné, nebo podobné podstaty? Je rovný s Otcem, nebo je Mu  podřízen? Co znamená "uvěřit"?  Co to je "hereze"?  A kdy je to  hereze a kdy je to pouze odlišný názor menšiny?  Jaké je to  "minimum", které musíš uvěřit, abys byl(a) spasen(a)?  Měl bych  desítky dalších otázek ale to stačí, abych ti ukázal že: Ku spáse  lidské duše je potřeba málo - jen uvěřit. K tomu, aby jeden učil  a snažil se vychovat nové "učedníky", kteří budou schopní obhájit  to, co učí, je už potřeba mnohem víc. 

              2:6-7.  Zde stojí Jeho nepřátelé a přesto, že neřeknou ani  slovo, On ví, co si oni myslí!   V první části jejich soudu se  mýlili, v druhé měli pravdu. Ano, jenom Bůh může odpustit hřích!  Ale nezapomeň: Žádný soudce nemůže zprostit viny zločince! Jeho  úkolem je prosazovat zákon! A právě tak i Bůh, jelikož je morálním  Soudcem celého vesmíru a obhajuje své zákony, nemůže nikoho  zprostit viny a neuspokojit zákon!   On tyto zákony ustavil, On je  nemůže obejít! Ty se nedají změnit tak, aby člověk mohl  "proklouznout!" Neupadni do omylu že Bůh ti odpustí (il), protože  má "dobré srdce!" Ne! Bůh Ti odpouští, protože Kristus zaplatil pokutu  za Tvé hříchy! Ježíš se nerouhal - a pouze Bůh může odpustit  hřích!     2:9.. Mimochodem - oni neodpoví ani na jednu otázku! Kdyby mohli, museli by poctivě odpovědět, že obojí je pro člověka nemožné. Pouze Bůh je to schopen učinit.  2:12.. Marek je evangelium akce - zde máš akci!  2:13-16. Scéna pokračuje, i když zde nemáme  otevřený zázrak. Ale něco ti povím jak já to cítím:

 To celé Stvoření vesmíru,  života a všechno to, co my nazýváme zázraky, není nic proti tomu,  když Bůh spasí jednu hříšnou lidskou duši! To je zázrak, který něco stál! Stál utrpení a smrt Boha-Syna! To je ten "super-zázrak" všech dob!

 

         2:17. .Jistě, že nepřišel "pozvat spravedlivé!"  Ani by to nešlo, žádný tam nebyl! Pouze farizeové  se domnívali že oni jsou ti spravedliví! Ano, můžeš poukázat na spasené lidi. Ale to není naše spravedlnost, nebo naše dobrota - to je všechno Krista! To nám daroval  On!

 

 

                                                             

           2:18-28.. Ano, oni žili pod Zákonem - ale Zákon nedával  žádné pokyny, co se půstu týkalo. Bůh jim dal sedm svátečních - ne postních dnů! Co jim dále říká je, že je mnohem důležitější mít  společenství, či přátelský poměr s Ním, než se postit. A to je stejné i dnes, příteli. Jedna věc je vypadat "nábožensky", nasadit "svatý" obličej a mluvit spisovně, druhá věc je prožívat Jeho  přátelství, a milovat Ho! Příklad s tou záplatou a měchem: Ježíš vysvětluje, že nepřišel aby "naleštil" či "napucoval" Zákon! Ani k němu nehodlá přidat nějaký "zlepšovák!" On přišel udělat něco zcela nového!  Pod Starým Zákonem lidé pracovali a výsledkem jejich práce bylo něco  jako molem ožrané šaty! Ježíš přišel, aby dal šaty - zcela nové  šaty - každému, kdo Mu uvěří!  A tyto šaty umožní tomu kdo je má,  stát jednou beze strachu před Bohem! Nové víno jde do  nových měchů, nové šaty na "nového člověka" (2 Korint. 5:17). A tyto šaty dostávájí ti, kteří  se  skrze víru v Krista stanou  Božími dětmi...

 

          V diskusi o sabatu (sobotě) : Ježíš netvrdí, že neporušili  sabat! Dokonce odmítá s nimi o tom diskutovat. Poukazuje zpět na Davida, který porušil Zákon a byl ospravedlněn. Totiž: Litera, či  slovo Zákona nemuselo být prosazováno, pakliže by způsobilo újmu,  nebo potíže. Nezapomeň, my nejsme pod Zákonem, takže Ty nebo já máme volbu, který den chceme považovat za Boží den: (Koloským  2:16, Římanům 14:5) Jsou církve, které uznávají neúprosně židovský sabat (Adventisté Sedmého dne na příklad). Nevím proč, když je to tak jasné! Sám Ježíš říká, že sabat byl ustanoven pro člověka (den  odpočinku) a ne člověk pro sabat!      Ale, jak to tak budeš studovat a porovnávat uvidíš, že si lidé k Písmu přidali předpisy, tradiční příkazy a nařízení, která Bůh nikdy neměl v úmyslu zavést! Říká Ti něco to přirovnání  "papežštější nežli papež"? Křesťanství není snůška zákonů a nařízení. Jsou vlastně dva "zákony: "Miluj svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí " a miluj svého  bližního, jako sebe samého!" To je vše, co nám přikázal!  Nakonec  z toho vychází celý životní styl! Ovšem, aby ses dostal až sem,  musíš uvěřit v Ježíše Krista, pochopitelně!

             Ještě poznámku k této kapitole. Marek 2:26, Ježíš mluví o veleknězi Abiatarovi. Vím, není to důležité, ale někdo - někdy  - by na tebe mohl s tímto přijít! Tedy:  1Samuel 21:1-6,  píše  o Abiatharovo otci, Abimelechu, který byl v té době veleknězem. Bible říká: "Epí Abiathar archiereos," což znamená  "za doby  Abiathara, velekněze."  Abimelech byl zabit z nařízení krále Saula  (1 Sam.22:18) a jediný Abiathar vyváznul. To jen "na okraj....."

           Kapitola 3. Hned na počátku mne napadá otázka: Byl ten mrzák do  synagogy "nasazený" aby mohli Ježíše obvinit?  Mám pocit že ano. Ježíš hojil celé zástupy a farizejové věděli, že toho  člověka neodmítne. Ten spor o sabat na tom poli, byla jedna věc. To  nebylo místo určené k uctívání. Ale zde - v synagoze?  Prostě když Jeho nepřátelé vidějí, že Ježíše nechytnou na nic vážnějšího,  začínají hledat i maličkosti.

          3:4. Na tu Jeho otázku neodpoví ani jeden, protože každý z nich dobře věděl že s ním debatu nevyhrají!  Ve verši 5, Ježíš odmítne  jejich tradice a demonstruje jádro důvodu, proč jim Bůh sabat dal! Jinak si můžeš zanést do paměti fakt, že Ježíš byl rozhněvaný! Teď trochu slovíčkaření: "ôrgé," hněv, je okamžitá krátkodobá emoce, kdežto to druhé "sullupéô", zarmoucen, je dlouhodobého  obsahu. Ježíš, jako Bůh-Syn, je Pánem sabatu! Tyto dvě události,  jak v této tak i předešlé kapitole, se musí brát pohromadě!  Tyto  dva incidenty počaly to vášnivě nenávistné úsilí Jeho nepřátel  které skončilo, až když "se posadili pod ten kříž a pozorovali Ho.."  Ježíš se takticky stáhnul k jezeru - Jeho hodina ještě nenadešla! Verše 7-10.. Zde nebyl Ježíš v nebezpečí od svých nepřátel, ale zase davy Ho ohrožovaly jejich dychtivostí, dostat se  k Němu co nejblíže... "Uzdravil jich mnoho." "Mnoho" se nedá vyčíslit  - ale znamená to mnoho! Ta zoufalá snaha těch lidí kolem Ježíše je příznačná....   Víš, příteli, lidská rodina, je velmi ubohá a potřebná rodina. My všichni do ní patříme! Nenech se oklamat Mercedesy, Bavoráky a luxusními domy! My jsme velmi chudí tvorové!

 

 

 

                3:11-12... Vidíme, že i ta "negativní sféra" je nucena Ho  uznat! Určitě to nedělají "z hloubky srdce"! Jsem si jistý, že jim  to jde "proti srsti", (pokud duchové srst mají!). Víte, nepřeji to  nikomu: Ale jednou tam, před tím bílým trůnem (Apokalypsa 20:11)  budou stát miliony těch, kteří se dnes ironicky usmívají, nasadí si masku „moudrosti" a prohlásí že "oni mají svou pravdu" a že pravda je pro každého taková, jak on, či ona "to vidí". A, pakliže "tam  někde něco je“, oni si budou schopni, svou "filosofii" obhájit  i před tím Bohem, "pakliže nějaký existuje!" Příteli, v ten den spadnou všechny masky, všichni zmlknou do té doby, než budou muset  prohlásit to stejné, co tady prohlašují démoni a podobní výtečníci!  

 

    Můžeš "blafovat" celý svůj život -

      ale jednou -  a na to nezapomeň:  

         Přijde chvíle, kdy budeš muset vyložit                        

své karty na stůl!

 

             3:13-15... Zde vidíme suverénní Boží volbu, ve vybírání těch dvanácti apoštolů. Ať se to komu líbí, nebo ne: On dělá tu volbu! On si vybírá! "Vy jste si nevybrali mně, já si vybral vás!“  (Jan 15:16). To je dobré vědět! Ty jsi si Krista nevybral  (Jan 6:44)  i když v tom hraje roli tvoje víra! Bůh věděl že uvěříš, a proto si Tě vybral! Vypadá to zamotané, komplikované? Počkej, až  přijdeš domů, tam to bude jasné! Jak už jsem psal dříve: Spása lidské duše je jednoduchá (pro nás!)  Pochopit Bibli natolik, abys ji mohl  obhájit i před vzdělaným skeptikem, to je fuška!    A i kdybys měl IQ vyšší než měl Einstein, nebude Ti to nic platné bez Svatého Ducha,  bez Boha, který jediný Ti to může vysvětlit a osvětlit! Vezmi si  poučení z 1Jana 2:27, a Jakuba 1:5..          3:14... Těch dvanáct: Občas se to plete, který je který, tak  si to zde zaznamenáme: 1) Šimon Petr (je vždy uváděn jako první),  2) Jakub, syn Zebedee, 3) Jan, Jakubův bratr, 4) Ondřej, bratr  Šimona Petra, 5) Filip, 6) Bartoloměj, zvaný Nataniel 7) Matouš,  8) Tomáš, 9) Jakub mladší syn Alfea, 10) Tadeáš, jinak také zvaný Lebbaeus či Juda, 11) Šimon Kananejský, 12) Jidáš Iškariotský.  Marek zde neuvádí podrobnosti o tom, jak je Ježíš posílá kázat, ale  v Matouši 10:5-42 jsme to už měli....  3:21-22. Marek zdůrazňuje, jak ty davy lidí, Mu téměř znemožňovaly učení a kázání... A teď něco, co je stejné dnes jako tenkrát: Všimni si reakce Jeho přátel (zdá se mi, že to nebyli pouze přátelé, ale o tom později). Dám Ti příklad: Když se třebas,  vyskytne v rodině dítě, které projevuje talent ke gymnastice,  herectví, hudbě a podobně, vezmou ho rodiče "do parády," a bude muset trénovat hodiny denně!  Budou s ním - ( s ní) chodit už v pět ráno na stadión, aby mohlo cvičit "piruety", povinná bruslení, nebo hockey, bude muset sedět u piana po hodiny!  U dospělých: Obchodník  má obchod v hlavě a v srdci 20 hodin denně, umělec nemyslí na nic jiného, než jak by vyjádřil to co cítí, filatelista nemluví o ničem  jiném, než "modrém Mauritiu," fotbalista o tom, jakou taktiku  použít v neděli na hřišti, dokonce i sportovní fanda někde  u piva nemluví o ničem jiném, než o tom "jak jsme jim to natřeli," že? A teď poslouchej: Nikdo na světě je neobviní z fanatismu! Nikdo! Jdi a řekni - občas s přátelskou laskavostí - někomu o Kristu! Zeptej se jich co si myslí oni, co bude "potom!" Zeptej se jich dvakrát - a jsi fanatik!

              3:22-30... Znovu ten strašný hřích. Protože se o tom dost  často mluví, vezmu to ještě jednou a trochu jinak, než v Matouši.  V dnešní době není možné, aby někdo tento hřích spáchal, budeme li  mluvit o situaci, kde spácháš jakýkoliv hřích - zítra se Ti to  rozleží v hlavě a v srdci - příjdeš k Bohu a požádáš Ho, aby Ti odpustil skrze Krista a On odmítne! To neexistuje! On dal své svaté slovo, že nikoho neodmítne, kdo přijal Jeho Syna! Tento slib nalezneš  po celém Novém Zákoně! Jediná možnost je, že odmítneš Krista, a v tom stavu jednou zemřeš.. Potom už ti odpustit nelze .

 

 

 

           3:31-35.. "Nevlastní bratři" Ježíše - Jakub a Juda. Každý z nich  napsal jednu epištolu a při tom se nezmínili o tom, že Ježíš je jejich nevlastním bratrem! (On přece nebyl syn Josefa!) Nedovolím si  komentovat tu situaci, kdy Jeho matka i bratři byli "venku." Proč,  alespoň Marie, nebyla "uvnitř? Ježíš, zde podává další pravdu: Ti, kteří Mu uvěřili a přijali Ho za svého Spasitele, ti  byli  k  Němu  blíže, než Jeho rodina.

           Kapitola 4.. Nebudeme znovu rozebírat ta podobenství, která  jsme měli v Matouši. Jenom se zde podíváme na jeden veliký princip, který vystupuje z Jeho odpovědi, ve verších 4:11-12.. Zřejmě tam  byli ti, kteří tomuto podobenství neporozuměli vůbec. Ten poslední verš má v sobě trochu dvojsmyslnosti. Důvod, proč Ježíš učil  - v poslední fázi svého učení v podobenstvích byl:  Jeho nepřátelé Ho jednoznačně odmítli a ty davy kolem, se stávaly víc a víc indiferentní k duchovním pravdám které učil a zajímaly se pouze o tu stránku sensační, jako hojení, krmení davů a podobně. Pouze ti, kteří skutečně hladověli po něčem jiném, stálém, po pravdě a spravedlnosti, těm se oči otevřely a oni porozuměli!  Podívej se, co o tom píše Pavel v 1Korint. 2:9-10.  A zde je ten veliký  princip: Můžeme používat těch nejlepších cest a důkazů, argumentů,  abychom tyto pravdy lidem osvětlili, ale: Nejprve tito lidé musí  chtít, tyto pravdy pochopit, než se jim stanou skutečné! Je to asi  takhle: Pakliže má člověk oči a srdce otevřené a chce vědět, potom  Boží Duch mu tyto pravdy vysvětlí. Víš, já občas používám fráze:  Pakliže nepříjmeš Krista, budeš ztracený. Ona to tak zcela pravda není, příteli!  Pravda je, že jsi ztracený do té doby, nežli Krista  příjmeš! Ve skutečnosti by se mělo říci, že zůstaneš i nadále ztracený, nepříjmeš li Krista. Ty nejsi souzen! Ty už jsi byl  odsouzen! Možná, že jsi si nepovšiml verše Jan 3:18! A jen Tvá reakce ke Kristově nabídce rozhodne, zda budeš zachráněn, či ne.  Jak to vidíš ty?  Příjmeš Krista?       

            Někdo by mohl namítnout, že toto je cesta do nějaké  pohádkově filosofické oblasti. Že to není skutečnost.  Dám Ti  příklad: Kdysi před lety, jsme měli někam letět. Letenky jsme měli  už pár dní předem. Dva dny před odletem, v té naší letecké  společnosti - myslím, že to byl TWA, začala stávka. Volal jsem na letiště v Tampě a tam mi nějaká dívka sdělila, že mohu být bez  obav, že naše letenky jsou honorovány linkou United Airlines. Máme být na letišti o půl hodiny dříve, než normálně - a to je vše! Nikdy jsme tu dívku neviděli, ale věřili jsme jí! Druhý den jsme  dojeli na letiště a hle: Letadlo tam stálo připravené, tak jak nám bylo slíbeno! A to letadlo bylo skutečné, věř mi! A přesně tou stejnou cestou, Ti dává své Slovo Bůh. Chce abys uvěřil(a) Kristu!    A opět vidíme, že všechno záleží na té „půdě“, do které to zrno zapadne! Všichni z nás jsme byli totálně ztraceni a záleží na tom, jakou "půdu" pro to Jeho zrno nabídneme! Druh té "půdy" záleží na  tvém rozhodnutí!   Nezapomeň, že máš svobodnou vůli!

            4:21-22.. Už jsem to říkal: Světlo vytváří zodpovědnost! Ten kdo přijmul pravdu, musí jednat! Stupeň zodpovědnosti  spočívá v množství světla které jsme dostali! Skutečnost je taková,  že Ty a já, jsme byli ve tmě, dokud k nám neproniklo světlo Božího slova. Lidé jsou většinou přesvědčení, že člověk je hříšníkem  z nevědomosti, nebo slabosti.

           Ale kdepak!  Pavel to - velmi laskavě  - vysvětluje v Římanech, 1:21-23. Příteli, člověk je hříšníkem úmyslným! Postavil se proti Bohu z vlastní svobodné vůle! Verš 23  poukazuje na akci! Víra znamená jednat na základě toho, co Bůh řekl! Vrátím se na okamžik k těm "letenkám": Musíš jednat na základě jistoty, že tu letenku už máš! To je ten Boží slib!  Ale sednout si do křesla na letišti a věřit, že bys mohl - možná - letět, nestačí! Musíš uvěřit natolik, že se zdvihneš a sedneš si  do  toho Boeingu! To je to, čemu se říká "uvěřit!"

        4:26-29... Toto je zvláštní podobenství, které Ježíš podává, a pouze Marek jej zaznamenal. Jde o "Království Boží." Pamatuješ, jak jsme to rozbírali v Matouši? Ano, Království nebes a Království Boží jsou synonymní, ale ne totožné! Království Boží je výraz zahrnující celý vesmír, veškerou existenci. Království nebes je Boží vláda nad Zemí, která pochopitelně v Božím Království je! Jako Florida je ve Spojených Státech, ale není Spojené Státy.  Takže když jsem na Floridě,  jsem zároveň ve Státech.

 

 

 

        Ježíš zde mluví o růstu zrna. My - na konci dvacátého století s celou vědou, nemáme potuchy o tom jak se zrno mění v rostlinu, která potom dává ovoce! Až dodnes je to záhada. Když se tak na jaře díváš na přírodu, jak to všechno raší, roste, jak si  „dusík obléká zelené sako," kdo si uvědomí tu ohromnou sílu, která se zde demonstruje? Kdyby Bůh, nechal tu sílu, aby se  vyjádřila v jednom výbuchu, vodíková bomba by vedle toho vypadala jako klukovská kapslovka! Toto podobenství ilustruje pravdu Božího  Slova, které působí v našich srdcích a životech....

         4:30-34.  Podobenství o hořčičném zrnu: Hořčice není pokrm, je to koření. A růst hořčičného semínka do  stromu je nepřirozený! Vypadá to, jako by to  měl být obraz celého Křesťanstva jak vyrostlo do ohromných organisací, velikých kostelů, velikých programů, které vznikly  z lidského úsilí - ne z Božího Ducha!   A ti ptáci ve větvích toho  stromu? To není symbol dobra a lásky. Ti představují Satana! Utišení bouře.. Víš, proč byli tak vystrašení? Ne proto, že utišil tu bouři, ale protože zde byla okamžitá reakce přírody  na Jeho slova! Ten klid přišel v jednom okamžiku! Tento zázrak byl tak ohromující, že i apoštolové, kteří už něco viděli, byli velmi vystrašení..Toto je nádherná lekce pro nás. On je schopen utišit  všechny hurikány a tornáda v našich životech - jen když se  svěříš do Jeho péče...

              Kapitola 5.  Nejsem si jistý, jak tvůrci tohoto vydání  rozhodovali o tom, jak se kdo bude jmenovat! Musím se vrátit zpět  do Genese 30:11 : „Tu Lea řekla "Jaké štěstí!" A dala mu jméno Gád. Tak tedy Gád, ano?  Když půjdeš dále do Numeri 32:2-6, zjistíš, že kmen Gád, Reuben a polovina kmene Manasseh požádala Mojžíše o povolení, aby mohli zůstat a zabrat půdu na východní straně  Jordánu.  Zaslíbená Země ležela na západ od řeky! To místo, kam  přišel Ježíš v 5:1 se jmenuje Gádara! Možná, že se to bude zdát někomu malicherné, ale: Tato kniha rozhoduje nepřímo o lidkých osudech! Jistě, hlavním faktorem je Tvá svobodná vůle, ale pakliže  se nebudeš schopen v této knize vyznat proto, že si překladatel volí jména libovolně, dojdeš k nesrovnalostem a těžko je budeš  někomu vysvětlovat!

          Gádarenští zůstali kdysi na té "nesprávné straně" Jordánu  a ještě se pustili do "vepřového obchodu!" Víš, jakmile člověk  začne daleko od Boha, vzdaluje se čím dál tím víc.    5:2. "Vyšel  proti Němu člověk." Povšimni si nejprve, že to byl člověk. Je v zoufalém stavu, ale je stále člověkem! A to je, koho Ježíš viděl. Navzdory jeho vzezření a chování - stále to byl člověk! Maniak?  Ano. Ale stále člověk!  Žil mezi hroby. Hřbitov byl jeho ghettem. Dal přednost životu mezi mrtvými. Od Matouše víme, že tam byl ještě jeden maniak, ale Marek a Lukáš se soustřeďují na toho jednoho.  Byl  to ubožák. Na jedné straně trpěl fysicky bolestmi, které si zavinil  sám a také bolestmi mentálními..  Nedovedl se ani domluvit! Když  uviděl Ježíše, přiběhl a padnul před Ním. Člověk se klaněl, démoni uvnitř protestovali! Byla to taková  zvláštní schizofrenie. Jednou mluví ten člověk, podruhé démon.

         Odpověď ve verši 9 není špatná  gramatika! Ten člověk chce říci své jméno, a démoni uvnitř ho přeruší a promluví. Chtěl bych se trochu dotknout tohoto předmětu, který se zdá být směšným ve dvacátém století, se všemi těmi psychiatry, psychology, para-psychology, psychoanalytiky, psychotherapisty - a já nevím, koho ještě Sigmund Freud "počal!" Démonismus? Posednutí ďáblem? Jenom krátce: Nejenom Marek, ale celá Bible svědčí o realitě démonů. Ti, kteří akceptovali autoritu Písma, musí také přijmout  existenci démonů! Nejvíce se projevovali v době Ježíše z Nazareta, ale nebyli pochopitelně omezeni pouze na tuto dobu. Mimochodem,  dnes  žijeme v době obnovení manifestace démonů.

            Tyto bytosti,  z nějakého - nám neznámého důvodu - chtějí "bydlet" v nás, a skrze nás  demonstrovat svou zlou povahu. Jsou extrémně neklidní (Lukáš 11:24). Není to charakteristické pro všechno zlo? Boží duchové nikdy nehledají obydlí v lidském nitru, s vyjímkou Ducha Svatého. A proto jsem také přesvědčený, že démon nemůže "obsadit" nitro  Křesťana (1Jan 4:4). Jinak by měli být nazýváni démony - ne ďábly! Je pouze jeden ďábel, Satan, a oni jsou pod jeho kontrolou.  Vidíš - nakonec lidé dají přednost sviním před Spasitelem! (verš 17).    Bible nám nevysvětluje nic o  původu démonů a tak každá úvaha v tomto směru, by byla zcela spekulativní.  Nepodpíralo by ji nic, než naše individuální pochopení této skutečnosti! Ale podle Bible,  je těchto démonů mnoho.

 

 

 

           Jak jsem už předeslal - nechci spekulovat, ale je zcela možné, že démoni jsou - částí těch andělů, kteří byli  smeteni, když padl Lucifer-Satan. Jejich úkolem je - a to bez spekulací - zničení člověka. Dnes máme tytéž případy, jako byl ten  náš "hřbitovní obyvatel" z Gádary. Máme satanické kulty, které  nabízejí svému "pánu" oběti. Většinou prozatím pouze zvířecí, až na  nějaké nedávné vyjímky v Mexiku. Já věřím, že Satan je schopen dát  důkazy své reality těm, kteří se mu zaslíbili!  Pouze dnes se tomu  říká jinak. Dovol, abych uvedl moderní terminologii:

 

 

                                  Kdysi:.............................................. Dnes

                                  Démoni..............................Spiritualní vůdci (spirit guides).

                                  Seance....................... Para-smyslový průchod (trance-channeling).

                                  Reinkarnace...................Zpětná terapie (regression therapy).

                                  Okult .....................................Nový Řád (New Age).

                                  Náboženství............................................ Věda.

 

 

      Žádný národ této planety by nepřijal (alespoň ještě dnes ne!) vyložený satanismus, ale co když tomu dáš atraktivní nátěr? Všimni si, jak občas, čeští politikové používají termín "Nový Řád" (New Age), a jak to lidé přijímají, jako něco samozřejmého! Za padesát let to každý přijme tak, jako se dnes začíná akceptovat homosexualita, "svatby" mezi lidmi stejného pohlaví, potraty" atd.  Ateismus,  který byl kdysi tak vzácný jako dvojhlavé tele, je dnes - alespoň  v této zemi - projevem vzdělanosti!  Nevím, příteli, kolik mám ještě  času - nevím. Ale, pakliže to vyjde, chtěl bych ještě popsat a vysvětlit "New Age," aby ses nedomníval, že je to něco opravdu  nového. Je to asi tak nové, jako mraky na modré obloze! Tohle  začalo už tam na té pláni Šináru, kde to vedl starý dobrák Nimrod, alias Ninus, Alamahozin, Kronos, Saturn, Osiris,  Kentaur, Sagittarius, Phoroneus atd., atd. Mohl bych pokračovat  ještě tak na dvě řádky - ale nic by jsi z toho neměl kromě toho, že jméno "Phoroneus" znamená "Apostate" v angličtině, což znamená  "odpadlík," "odpůrce," v češtině. Co tím chci říci: To co jsem popsal, vychází z jednoho "pramene", od jedné bytosti, ať už tomu budeš říkat ateismus, vědecký objektivismus, či vzpoura proti Bohu! To všechno je jen sémantika, pomocí  které se lidé snaží atraktivně zabalit do stříbrného papíru, něco tak odporného, hnusného, jako je odmítnutí té nádherné, nesobecké, nekonečné Boží  lásky! "Posadili se kolem a pozorovali Ho jak trpí." Lidičky, je to stále to stejné, pouze v jiném balení!

            5:21-34.. Ježíš se vrátil do Judeje. Případ ženy s výtokem krve popisuje také "lékař" Lukáš a ten poznamenává, že to bylo  nevyléčitelné. Marek zase říká že utratila vše, co měla na doktory  a že jí stejně nepomohli...  Nic nového pod sluncem! Pouze Ježíš, po  celou tu dobu, co zde byl, neměl problémy s hojením, že? Ta otázka: "Kdo se mně dotknul?" se zdá být v té mačkanici podivná, ale kdyby  jsme tam dosadili ještě dvě slova: "ve víře," bylo by to jasné!  Mnoho lidí se Ho dotklo,  ale ve víře jen několik!

            5:35-43.  Je jasné, že mezitím si Jairus (ne Jairos), asi  nervózně sám pro sebe mumlá: „Co je s Ním? Proč už nejde? Moje dcerka  umírá a On se tu vybavuje s nějakou ženskou!“ Já osobně věřím, že Ježíš úmyslně čekal na toho posla, který přinese Jairusovi zprávu, o smrti dcerky.   Ježíš přichází k domu a pošle všechny ty kteří nevěří pryč. Když odešli, vejde dovnitř a Marek popisuje co se stalo. "Talitha cumi" byla fráze v jazyku, kterému by ta dívka  porozuměla.

 

 

 

            Byla to aramejština. Dalo by se to přeložit jako: "Vstaň, malé jehňátko, vstaň!" Shledáváme, že náš Spasitel vzkřísil malé děvčátko, mladého muže (Lukáš 7:14) a dospělého, možná  staršího muže Lazara. (Jan 11:43)  Každého z nich vzkřísil stejným  způsobem: Promluvil k nim! A jednou přijde den, a On promluví k nám všem! (1Tesalonským 4:16) Gádarejský maniak, žena s výtokem krve a Jairusova dcerka jsou tři velké ukázky Jeho síly v evangeliu  Marka.  Zde je Božím Sluhou,  s Boží mocí.

 

             Kapitola 6.. Tato je druhá nejdelší z Marka. Ježíš se vrátí do Nazareta, pošle těch dvanáct kázat a učit, potom nakrmí pět  tisíc mužů (ženy a děti nepočítaje), kráčí po vodě a vyléčí  množství v Genesaretu. Kapitola končí činností Ježíše kolem západního břehu Galilejského jezera.. V této době se dostává  Jeho  popularita na nejvyšší bod.

 

             6:1-3.. Může se stát, že by kritikové poukazovali na  nesrovnalost mezi tímto záznamem a čtvrtou kapitolou Lukáše. Nenech se mýlit! Ježíš vykonal několik návštěv do svého městečka Nazaretu. Zaznamenané máme dvě: Lukáš kapitola 4 popisuje první, kdy Ježíš přišel sám. Neudělal  žádný zázrak a odešel, když Ho chtěli zabít. Při druhé návštěvě vidíme, že má s sebou své učedníky, "uzdravil několik lidí" a zůstal krátce v oblasti. Toto je založeno na  Matouši 13:53-58 a na této kapitole. V obou případech přišel do synagogy a učil - odmítnut byl  jak při první, tak i druhé návštěvě. Když odešel po prvé, založil si  v Kafarnaum svou základnu. Přišel - alespoň ještě jednou (ne-li vícekráte) a snažil  se se přesvědčit alespoň někoho z lidí, se kterými vyrůstal...    Tato pasáž také ukazuje, že Marie měla další děti. Byli to nevlastní bratři a sestry našeho Spasitele. Domnívám se, že Juda, o kterém je zde zmínka, je autorem epištoly Juda. Cítili se  zahanbeni tím, co Ježíš konal. Vyrostl mezi nimi - mysleli si že ho  znají a to byl ten kámen úrazu!

 

          6:5.. "A nemohl tam učinit žádný zázrak.."  Jediná limitace všemohoucnosti je nevíra! Víra je ten požadavek, který uvolňuje Boží moc v případě spásy lidské duše! Nevíra či nedůvěra uzavírá  "ventil" Boží moci!  Naopak v Matouši 8:10 hovoří Ježíš o víře,  kterou neviděl ani mezi Israelci. Mluví o tom setníkovi. Jak jsem se už zmínil před tím - Ježíš tentokrát neopustil  oblast a učil po okolí. Ve verši 7.  je posílá po dvojicích,  se  stejnou zprávou, jakou učil On. Je zajímavé, že ani Matouš ani Lukáš se nezmiňují o tom, že dostali moc nad sférou zla. Tentokrát  je posílá ke "ztraceným ovcím" Israele a proto si nemají sebou brát nic na cestu. Později si tyto potřeby na cestu vzali, když se vydávali dál. 6:10-11. A opět: Světlo vytváří zodpovědnost! Odmítnout Boží odpuštění a lásku, přináší Jeho soud! To stejné je i pro naší dobu.

 

           6:12-13... Apoštolové kázali zprávu o pokání (metanoia). A  ty zázraky nebyly pro nějaké show nebo variété! Tím se prokazovali  jako vyslanci (apoštolové) Boha. A znovu: Ta výzva "čiňte pokání"  a "obraťte se", je vlastně zahrnuta ve výzvě "uvěřte!" Tato doba  ukazuje více detailů v Matouši.   Pověst o Ježíši   se  rozlétla po celé té oblasti. Dokonce i Herod, který byl velmi pověrčivý, se počal  zajímat - ovšem z nesprávného důvodu! Je vidět, že Herod dostal  strach. Smrt Jana Křtitele je velmi známá - nebudu to rozebírat  - byla to, bez jakýchkoliv pochyb, chladnokrevná vražda!

 

         6:30-31.. Marek se vrací k popisu událostí kolem Ježíše.  Apoštolové se vrátili zpět a Marek k tomu nepodává nijaké  podrobnosti.  Pro nás dnes je nemožné si plně uvědomit, jak byl  Ježíš zaměstnán každou minutu Jeho cesty po zemi! Chtěl si  s apoštoly někde v poušti odpočinout, ale jak vidíš z dalších  veršů, moc se jim to nedařilo! Zástupy je následovaly kam se hnuli.  Ježíšova reakce k tomu byla čistá sympatie. Šli za Ním jako ovce.  A On je - ve skutečnosti - ten jediný pravý Pastýř! A tak je také  nakrmil....

 

 

 

         6:38-44.  Toto je zázrak! Stvořitel, který na Počátku stvořil ryby a dal zrnu růst, nyní pouhým slovem stvoří jídlo pro  celý ten dav. Věřím, že někteří z nich byli plně nasyceni - po prvé  v životě. Hned potom nařídil učedníkům, aby nasedli na loď.  Proč víme z Jana 6:15, kde Ho chtějí násilím udělat králem.  Chůze po vodě. Povšimni si, že zde není zmínka o Petrově pokusu.  Marek dostal tyto informace od Petra (možná) a Petr nechce o sobě mluvit. Matouš to popisuje blíže. Verš 48: "Když je viděl, jak veslují s námahou."  Příteli, Kristus vidí všechny Tvé problémy i námahu,  jak tak "vesluješ" životem! Není třeba, abys střílel do vzduchu světelné rakety!  Je možné, že se domníváš, že ta tvá loďka se co nejdříve potopí. Pakliže Mu patříš, On tě nenechá osamoceného!  Přijde do Tvé loďky, aby Ti pomohl!  Konec kapitoly je opět množství  uzdravených lidí v Genesaretské oblasti..

         Kapitola 7... Již v úvodu k Novému Zákonu jsme se dotkli  popisu čtyřech společenských vrstev, které vznikly v meziobdobí Starého a Nového Zákona. Možná, že bude vhodné se o nich znovu zmínit, jelikož se s nimi setkáváme na těchto stránkách velmi často. Zákoníci (scribes) : Tito měli dobrý začátek. Ezdráš byl jedním z nich. Byli profesionální vykladatelé Písma. Bohužel, za času Ježíše se z nich stali malicherní "rozkladači" Božího Slova,  kteří se roky dohadovali o nepatrné rozdíly ve výkladu Slova. Zajímala je více "litera" Zákona, nežli "duch" (podstata, úmysl)  Zákona. Zdá se mi, že jsme ve stejné situaci dnes. Jsou sekty, které přidávají vlastní filosofii k Božímu slovu, vkládají do něj něco, co tam vůbec nepatří. Proto máme dnes 20800 různých  „křesťanských“ (!) denominací, sekt, sektiček a společností! Toto číslo mám z "World Christian Encyclopedia 1982" - Oxford Press.

               Když si vzpomenu na Kristova slova v Janu 17:21,  co k tomu  mohu dodat? Za ta léta mé služby Kristovi vím, že průměrný Křesťan  nemá nejmenší potuchy v co vlastně věří! A proto můj příteli, nežli otevřeš ústa, abys někomu pověděl o spáse lidské duše, musíš si být jistý(á), že máš tu správnou zprávu! Musíš si být jistý, že  mluvíš o Kristu,  který je - jak člověkem, tak i Bohem, který stvořil tento vesmír a který kdysi řekl: "Já jsem ta Cesta, ta  Pravda, ten Život - nikdo nepříjde k Otci, než skrze mně" (Jan  14:6), a : "kdo viděl mne, viděl Otce." (Jan 14:9). S touto pravdou  si musíš být tak jistý, jako že po noci přijde ráno! A ještě jeden  maxim ti dám: Pakliže to Slovo nezměnilo Tvůj život - nesnaž se  změnit životy druhých! Jinými slovy: To co učíš, musíš také být  schopen žít! Když si uvědomím to "rozkouskované Křesťanstvo", jsem vděčný Bohu, že mi dovolil, abych dělal to, co dělám. Nemusíš  se mnou v mých pohledech souhlasit - je možné, že jsi vyrostl(a) v jiném prostředí než já, ale zkontroluj si to proti tomu, co říká Bible! Ta je tím zkušebním kamenem! Nic jiného není.

             Farizejové  začínali  právě tak dobře. Vznikli jako obrana  židovského způsobu života proti vlivům z venku. Farizejové byli  přísnými legalisty, kteří věřili v Bibli. Politicky byli  nacionalisty,  kteří chtěli přivést Království nebes na Zemi.

         Saducejové  sestávali z tak zvané vyšší společnosti, která  neměla spirituální hloubku. Něco jako spolek intelektuálů v každém

 národě. Snažili se odstranit tradice, odmítali cokoliv, co se mohlo  považovat za nadpřirozené (!!) a odporovali farizejům a jejich  víře. Podobali se řeckým  epikurejcům, nebo české společenské  smetánce od minulého století až podnes.....

           Herodiáni  byli - v politickém smyslu  - kolaboranté, jinak  političtí oportunisté, kteří se snažili udržet Heroda na trůně. Připomínají mi velikou část  obyvatel mého národa, za posledních  čtyřicet let. Tento úvod nám pomůže pochopit příští událost. Povšimni si, že Ježíš udělal takový dojem na lidi, že se za Ním vydávají ven z Jerusaléma, kde právě učí a káže.  Jdou za Ním až do Galileje a nejen to. Přicházejí  i za Jordán, do oblasti Decapolis,  kraje deseti měst. Verše 7:2-4.. Zastav se na  okamžik a podívej se na tento zajímavý obraz. Začíná se vytvářet  krize kolem Jeho osoby.

 

 

           Zpět  v Marku  6:30 jsme se dozvěděli,  že se apoštolové po příchodu zpět z cesty na kterou je vyslal, shromáždili kolem Ježíše a vyprávěli vše, co zažili. A nyní přicházejí zákoníci a Farizejové a shromáždí se kolem Něj. Vypadá  to na konfrontaci mezi následovníky Ježíše a mezi Farizeji s jejich přívrženci. Jedni Ho milují, druzí Ho chtějí zničit. A tak to bylo vždy, příteli. Stále jsou dvě skupiny: Ti, kteří Mu věří a ti,  kteří Ho odmítají. Budu osobní: Ke které skupině patříš Ty?  Neptám  se Tě zdali chodíš do kostela, zdali jsi byl(a) pokřtěný(á) a nebo prošel či prošla nějakou ceremonií! Mne zajímá Tvůj vztah k Ježíši Kristu! To je ta otázka, která rozděluje svět.

 

           A teď zřejmě poslali zvláštní delegaci z Jerusaléma až do Galileje aby poznali, jak se na Něj dostat. Toto byli intelektuální oponenti, kteří měli za úkol Ježíše chytit za slovo, aby Ho mohli obvinit. Je pravda: "Nikdo nikdy nemluvil, jako tento  člověk!" (Jan 7:46) ale pro ně nebylo těžké Ježíše chytit, protože On totálně ignoroval jejich tradice! A co to bylo za tradice? To  mytí o kterém se zmiňují, není nějaká etiketa, nebo hygiena! Oni mají na mysli ceremoniální "očišťování," které si interpretovali ze Zákona. Marek to trochu vysvětluje pro Římana, kterému je toto evangelium zaměřeno. Někteří Farizejové zacházeli tak daleko, že tvrdili, že jim Mojžíš dal se Zákonem také tradice! Tomu říkám  náboženství a Ty už víš, co si pod tím slovem představuji!  Dnes to máme stejné. Lidé se budou hádat o "prkotiny," zatím co by středem jejich zájmu měl být Kristus! Jeho odpověď ve verších 6 a 7, není zrovna laskavá! Už jsme to měli: Slovo pokrytec je v řečtině "hupocritos," a znamená "herec." Někdo s maskou. Někdo, kdo "to hraje!" Jejich ústa a jejich srdce, patřila dvěma různým osobám. Příteli, tolik lidí dnes prochází "rituálem kostela" každý týden! Pakliže v tom není  jejich srdce, je to pouze náboženství. A náboženství nespasí! Tito Farizejové neměli více srdce, než dřevěný panák, sedící na kolenou břichomluvce! "Pakliže vyznáš svými ústy Ježíše Krista jako  svého Spasitele  a uvěříš ve svém srdci, že vstal z mrtvých, budeš spasen" (moje pochopení Římským 10:9-10 ve spojení s Janem 10:18).  Verše 7-9 vysvětlují situaci: Oni nahradili tradice za Boží slovo. Tradice mohou být někdy dobré a účelné - ale pakliže během času  nahradí Písmo, jsou zlem! Verše 10-11 ukazují, co dělali. Aby se  vyhnuli: "Cti otce svého a matku svou".. jako by "věnovali" svůj majetek Bohu. Nazvali to "korban"="dar" . A tím obešli  své povinnosti vůči rodičům. Ježíš jim zde vysvětluje, že pakliže je  tradice v kontradikci s Božím slovem, je špatná!

 

           7:14-23.  Ježíš rozděluje na vnější, nepodstatné a vnitřní, podstatné. Křesťanství není něco, co si namažeš na obličej jako krém, placka na klopě kabátu, či křížek na krku! Křesťanství není  také "sbírka zákonů  povoleno-nepovoleno!" Není to ani něco, co buď  jíš a nebo nejíš, piješ či nepiješ! Co znečisťuje člověka?  Podívej  se do dnešních novin kdekoliv na světě: Zlé myšlenky, nevěry,  pornografie, vraždy, (nenávist je také vražda!), krádeže (pakliže nepracuješ v době kdy jsi placený, kradeš), chtivost, závist, zloba (když ubližuješ druhým), podvod, pýcha (tu Bůh nenávidí ze všeho nejvíc!)... Tohle všechno (a víc) vychází ze srdce a znečisťuje  člověka.

             7:24-30... Tento případ jsme už rozebrali v Matouši. Ježíš  "vycestuje do zahraničí" a vyléčí dceru pohanky. Marek zde používá  termín "thugatriôn" = dcerka, na rozdíl od "thugatěr" = dcera. Zřejmě to bylo mladé děvčátko. Ježíšovo chování jsme si vysvětlili  již v Matouši. Jenom mně tak napadá, zdali tam nešel právě kvůli té Pohance, abychom se něco naučili.. Tato žena je exemplář víry  v někoho, kdo žil mimo její zemi. 7:31-37. Ježíš opouští Týrus  a Sidón a prochází krajinou Dekapolis na své cestě ke Galilejskému  jezeru. Dekapolis znamená v překladu "Deset měst", která většinou  ležela na východní straně Jordánu, blízko oblasti Galilejského  jezera. Jména těchto měst v té době byla: Scythopolis, Hippos,  Pella, Damascus, Gerasa, Gadara, Raphana, Dion, Canatha,  Philadelphia. V této oblasti měl Ježíš obrovskou popularitu. Pamatuj si, že všechno co Ježíš konal, bylo pro posílení víry! Celá  ta        myšlenka zde poukazuje na podmínky, za jakých musel pracovat! Jelikož bylo zhola nemožné celý ten dav utišit,  Ježíš vzal toho chlapíka stranou, aby se dostali z toho hluku, a uzdravil ho.

 

 

 

 

            Kapitola 8. Ježíš nakrmí zástup unavených a hladových lidí, na pobřeží blízko Dekapolis - Farizejové žádají znamení (důkaz)  u Dalmanutha - přátelé slepého člověka žádají Ježíše, aby se  dotknul  jeho očí blízko Betsaidy a Petr pronese to tak známé  vyznání víry v Krista.  Někdo se domnívá, že nasycení těch čtyřech tisíc, na počátku  kapitoly, je vlastně ta stejná událost jako to nasycení pěti tisíc.  Každý skeptik, každý atheista či posměváček se vždy bude snažit  napadnout pravdivost Bible.  Pravda,0 tyto dvě události jsou si velmi  podobné, ale dovolím si poukázat na některé skutečnosti, které je odlišují: 1). V prvním případě s Ním byly davy jeden den, ve druhé  tři dny. 2). První událost ukazuje jak je Ježíš posílá, aby  zjistili, co mají. Ve druhém, přišli  sami s informací. 3). Jednou  bylo pět bochníků a čtyři ryby, ve druhém sedm bochníků a několik  ryb. 4). První případ byl těsně před Pasover ("Beránkem").  Bylo jim  řečeno posadit se na trávu. Druhý případ byl později v roce, kdy už  tráva byla sluncem spálena, a bylo jim řečeno sednout si "na zem."   5). V prvním případě se píše, že "Ježíš požehnal chleby". Ve  druhém, že "vzdal díky, nejprve za chleby a potom požehnal rybám."  6). Dvanáct košů zbylo po pěti tisících, sedm po čtyřech tisících.  7). Rozdíl v počtu nakrmených. Ale hlavní rozdíl: Nakrmení pěti tisíc bylo na sklonku prvního dne. Ježíš je učil, ale podle Jana  druhý den pokračoval na druhé straně Rozpravou o chlebu z nebe.  V nakrmení čtyřech tisíců lidí byl dav s Ježíšem a poslouchal Jeho  kázání po tři dny a tak dále.

          8:10... Lokace Dalmanuthy je dnes neznámá. Zřejmě byla na  břehu Galilejského jezera a jelikož museli přeplout na druhou  stranu, byla na západním pobřeží. I tam Ho vypátrali Farizejové  jako honicí psi! Toto není zřejmě ten případ, který popisuje Matouš  12:39, protože zde Ježíš odmítnul podat jakékoliv znamení.

            Verš 15.. "Kvas" v Bibli representuje vždy nesprávné, nebo falešné učení. Jeden z dnešních omylů je ve výkladu Matouše 13:33,  kde žena schovala "kvas" do třech dílů mouky. Učí se,  že ten kvas representuje evangelium. Ne!  Mouka představuje evangelium, a kvas  falešné učení! Je to proces, který má to jídlo učinit "chutným"  nevěřícímu člověku. To znamená - míchat mouku s kvasem. A On mluví  o falešném učení Farizejů.

 

            8:18.. Je mnoho lidí, kteří chodí po léta do kostela, navštěvují hodiny Bible - a stále neví nic... Nemá to nic  společného ani se zkušeností ani s inteligencí. Tito apoštolové to  měli z první ruky. Slova slyšeli, zázraky viděli - a nechápali!  Dnes máš super-inteligenty kteří mají v hlavě víc informací než já získám za celý život - a nechápou také nic!  Příčinu Ježíš nazval  několikrát: Zatvrdlá srdce! Ano, Boha můžeš pochopit pouze srdcem,  ne hlavou..

            8:22-26.. "A vyvedl ho z vesnice".. Proč? Stala se  Betsaida něco jako Nazaret, kde nevíra  zapříčinila, že tam nedělal  víc zázraků? .... Ve slině jistě nejsou žádné léčivé složeniny  - ale myslím, že to udělal, aby mu pozdvihnul víru. Podívejme se na  tento zázrak blíže. Proč vlastně použil tuto methodu?  Nemohl toho slepého uzdravit, jako ty druhé? Jistě že mohl! Ale je tu pro nás  poučení. V tomto případě máme, jako by tři stupně:

            1). Slepota. My všichni jsme nejprve spirituálně slepí.  Můžeme říci (jsme li již spasení), jako ten uzdravený slepec  v Janovi 9:25  "byl jsem slepý, dnes vidím"  Ale Marek se zde  zmiňuje zprvu o částečném vidění.

           2). Částečné vidění. Není to náš stav dnes?   Pavel vysvětluje  v 1 Korint.13:12: "Dnes vidíme jako skrze tmavé zrcadlo".. volný  překlad.  A já s tím zcela souhlasím. Je mnoho věcí, kterým  nerozumím..

              3). Dokonalé vidění. To je ten třetí stupeň. Toho dosáhneme  teprve v Jeho přítomnosti. Potom se přestaneme dohadovat o tom jak  starý je vesmír, kdy se objevil člověk, zda bylo něco před tím, zda  je vesmír konečný, či nekonečný, zda Tyranus Rex byl také v Noého  arše, co vlastně je "čas" a podobné "prkotiny".

 

 

                                                                             

           8:27-38... Podíváš-li se na mapu, uvidíš, že Césarea Filipi  leží na sever od Galilejského jezera. Od této chvíle se Ježíš vydá  přímo na jih až do Jerusaléma, kde zemře. Proč jim nakazuje, aby  o tom nemluvili?  V Matouši jsme to už měli, zde je opět jiný  pohled: Měli počkat, až bude zakončeno celé to evangelium, celá  gospel. Ježíš nikdy nevysvětloval svou osobu odděleně od svého evangelia. Spása člověka závisí od toho kdo Ježíš je, a co udělal.  Ano, co je platno člověku, kdyby získal celý svět... Cenu "celého  světa" poznáš každý den, tam u té obřadní síně na Olšanech!

         Kapitola 9. Scéna Transfigurace je popsaná ve všech třech  synoptických evangeliích. Na rozdíl od jiných popisů událostí, ve kterých je Marek většinou stručnější, zde podává více detailů, než  ti druzí. Samozřejmě že to nevím najisto - mám ale takový pocit, že Transfigurace nám měla ukázat spíše Jeho perfektní lidskou, nežli božskou podstatu! Proč? Jan, který ukazuje Ježíšovo božství hned v prvních pár větách, se nezmiňuje o této události, kromě: „a my viděli Jeho slávu“ (Jan 1:14)  2 Petr 1:16 píše o tom, že "byl očitým svědkem Jeho Majestátu."  Tím má na mysli tuto událost. Ta Transfigurace se udála uvnitř Jeho těla, ne jako světlo zvenku!  Ale o tom jsme už mluvili v Matouši. Jednou se nám Kristus vrátí - a tam někde v prostoru uvidíme, jak On skutečně  vypadá naším lidským očím........

          9:9.. Ano: Jeho smrt a vzkříšení musí, každopádně, být zahrnuto k Transfiguraci. Transfigurace nikoho nespasí! Pouze ukazuje ideál a cíl. Ale ten cíl je dosažitelný jenom skrze ten  kříž, chladný hrob a - Vzkříšení! Ve verši 10 vidíme, že ti chlapíci byli totálně nechápaví, co se týkalo Vzkříšení. Jistě, běželi na ten hřbitov, ale neočekávali, že tam najdou živého Spasitele!  9:14-18. Toto je obraz dnešního Křesťanstva. Podívej se na  tu ubohou planetu, s jejími problémy. Ten chlapec představuje to šílené lidstvo. Věřím, že kdybychom měli možnost se podívat na Zemi  tak,  jak ji vidí Bůh, museli bychom dojít k závěru, že člověk zešílel! Jako ten chlapec, tak i člověk vypadá, jako ďáblem posedlý a učedníci - Křesťanstvo - není schopné udělat nic! Jistě, jak už víš - odlišuji "Křesťanstvo" od Těla Kristova - Církve, která se skládá ze skutečných Křesťanů, kteří přijali Krista - ale musím  smutně přiznat, že - ani my nejsme schopni změnit svět!

             9:19-27. Ano, přineste Zemi ke mně, já jí vyléčím! Lidé  této planety zkouší všechno možné, namísto aby se obrátili k tomu  jedinému, kdo je schopen pomoci! Ten případ toho chlapce je vážný.  Ale vím z vlastní zkušenosti: Není problém, není nesnáz, není  nebezpečí, které by On nemohl vyřešit!  Co dělá organisované Křesťanství dnes? Papež se denně modlí za mír, někdy i společně  s Dalaj Lámou. Církve protestují proti potratům, homosexualitě;  jsou činné možná i v "ochraně zvířecích práv" a v "osvobozeneckém boji" bývalých koloniálních národů. Ale lidičky, sociální problémy nejsou naším úkolem! Mám přítele Katolíka, jehož vidinou je "sociální spravedlnost" na tomto světě, a v tom vidí také smysl Křesťanství! Ale, příteli, sociální problémy nejsou naší agendou!  Můžeš zavést beztřídní společnost, kde má každý to co potřebuje  a ještě navíc, ale svět nebude k Bohu ani o milimetr blíž!       

       V době, kdy Ježíš chodil po zaprášených cestách Palestiny, bylo těchto očividných nespravedlností mnohem víc! Otroctví, na  příklad.  Římská bota na krku národů, které Římu nikdy nepatřily! Exploitace spodních vrstev diktaturou národa, jehož heslem bylo právo silnějšího.  Pověz mi příteli, jak tak jdeš touto knihou:  Naleznul jsi jednu, jedinou řádku, která by zaznamenala jedno, jediné odsouzení těchto společenských systémů? Pavel žil v době jedné z největších mrch, jaké kdy lidstvo zplodilo - Nerona. A podívej se do dopisu Římským, kapitola 13 ! Když jsem to četl jako křesťanské "baby," "lezl jsem po zdi!" Nemohl jsem se s tím  smířit! Po deseti letech Jáchymovských koncentráků, to byl pro mně  příliš "silný tabák!" Trvalo to roky - než jsem si uvědomil, že  člověk je skrz naskrz zkažený - ať už skládá symfonie nebo uhlí. Že může mluvit spisovně, být dokonale morální a nepromluvit jedno sprosté slovo za život - ale nemá-li mír s Bohem skrze Ježíše Krista, je právě tak ztracený před Bohem, jako masový vrah Stalin!  Pavel to píše v 1 Korint.13:3  zcela  jasně. Místo toho slova "láska"  si dosaď Kristus, a porozumíš...

 

 

             9:30-32.  Ježíš znovu mluví o své smrti, o vzkříšení a opět nepochopili. Jejich ideál, jejich vůdce, učitel! Nakonec se shodli  i na tom, že on je tím Mesiášem a to co říká, je přece nepřijatelné! Jeden by očekával, že místo diskuse o tom, kdo bude jednou největší v nebeském Království, se  budou alespoň trochu zajímat o to,  co se jim Ježíš snaží říci!  Jejich chování je zahanbující! Tím ovšem nechci říci, že bych byl  lepší, být na jejich místě...

            9:38-41.  Víš, podle tradice, která nazývá Jana "miláčka  Páně", by si jeden myslel že to byl mírný, pokorný člověk.  Verš  38 a hlavně Lukáš 9:56, ukazují něco jiného! Prostě je vidět víc a víc, že dokud nemáš v sobě Krista, nemáš v sobě nic dobrého. A prosím nezapomeň, že ani jeden  z nich prozatím Krista v srdci nemá!  Proč tak usuzuji? Jen se podívej na Jana 20:8. "..uviděl,  a uvěřil".  Stejné, jako "případ Tomáš"...

           9:42-50. Uvědomuješ si, kdo zde mluví? Ten, kterého nazývají mírným, něžným a laskavým Ježíšem - je jediný, kdo mluví o pekle! Pavel o tomto subjektu nikdy nemluvil - pouze Ježíš! A jelikož mluvil, bude asi prospěšné nastavit uši! On říká že existuje místo, které se nazývá Peklo. Verše 44 a 46 nejsou ve většině Biblí  zaznamenány - prý chybí v lepších rukopisech.  Nevím. Ale abys věděl, co je vynechané:" kde jejich červ neumírá, a oheň nehasne." Bible Kralická a moje anglická King James, to zaznamenávají.  9:49-50. Toto jsou podivné výroky.  Myšlenka je že jak oheň, tak i sůl očistují. Oheň čistí nečistotu v kovech. Sůl  proniká do hloubky, vypálí hnis a zkaženiny - zastaví rozšíření  nákazy. Když máš v sobě sůl = Boží Slovo, očisťuje Tě.  Kapitola 10.  Markova "geografie" je zajímavá. V 9:30  čteme, že "odešli a procházeli Galilejí." Ježíš dělá poslední cestu, a hlavním zájmem je příprava těch dvanácti. Proto nechce, aby se kolem nich shromážďovaly davy. Nyní přichází do Judeje podél východního břehu Jordánu. To byla ta oblast zvaná Dekapolis. 10:1-2.. Neptají se Ho že, by snad byli zvědaví na odpověď - chtějí Ježíše chytit za slovo a obvinit z učení proti Zákonu.  10:3-4: Věděl, že budou muset takto odpovědět, protože Deuteronomy 24:1-2  říká, že je rozvod povolen. Ve skutečnosti ale v Božím plánu nebylo aby se lidé rozváděli pro kdejaký nesmysl. Ježíš jim to v následujících verších vysvětluje.   10:5-9... Vrací je zpět do doby Stvoření, do času před Pádem  člověka. Bůh měl pro člověka něco lepšího, než rozvod!  Je rozvod  hříchem? Jistě že je! Ale vražda je také hřích a Bůh vrahu odpustí, obrátí li se k Němu skrze Krista! Dále říká, že  manželství je silnější svazek, nežli pouto mezi dítětem a rodičem!  Základní problém manželství je, že jdou k sobě nevhodní partneři! Přátelé: někdy i dva Křesťané budou mít v manželství problémy  - nikdo z nás není dobrý - ale manželství opravdových Křesťanů, s nevěřícími protějšky, je vždy - bez vyjímky - katastrofa! Neříkej, že přeháním! Jsi li dobrým Křesťanem-Křesťankou, budeš narážet na  problémy každou hodinu svého života!

          10:10-12.  Tato slova jsou snad to nejsilnější  prohlášení proti rozvodu v Bibli! Jak se na to dívat?  Ze zkušenosti vím, že je nutné dát všechny biblické pohledy - na cokoliv, dohromady a potom udělat konečný úsudek. V Matouši toto stejné prohlášení má jednu vyjímku, kdy se rozvod povoluje: Nevěru.  Proč  to Marek vynechal?   Jak už víme, Marek psal pro Římana, který neznal  Mojžíšův Zákon, zatím co Matouš psal pro Židy, kteří ho znali. Pavel se o tom zmiňuje také v Římanech 7:2, kde to ovšem zpodobňuje k závazku člověka k Zákonu. Jinak, podle Mojžíšova Zákona, nevěrný manžel, či manželka, měli být považováni za mrtvé v očích nevinné  strany a tím se ten druhý mohl oženit, či provdat znovu. 10:13-16. Co tím chce říci je, že se potřebujeme oprostit od té vychytralosti, úskočnosti a postranních myšlenek v jednání s druhými lidmi - a přijmout Krista tou prostou vírou dítěte, které  se nesnaží "chytračit" - spekulovat.

             10:17-27... Celou tu scénu jsme probírali v Matouši. Jenom  k tomu dodám toto: První část Desatera se nazývá "pietas" a týká se  vztahu člověka k Bohu. Druhá část je "probitas" a jedná o vztahu  člověka k člověku. Ježíš se nezmiňuje o té první části, tu není  schopen dodržet nikdo! Ta druhá část se dá dodržet - (možná) - ten  mladý muž říká, že toto dodržel. Potom mu Ježíš říká,  že mu schází  jedno a to je jeho vztah v Bohu. Překážkou bylo jeho bohatsví. Ježíš mu radí, aby se zbavil té překážky a následoval Ho. Kam by ho to zavedlo? Ke kříži, kde by dostal spásu!

 

 

 

              10:32-45.  Ježíš je opět připravuje na budoucí události.  Povšimni si, že vždy, ke své smrti neopomene dodat Vzkříšení.  Tu  další událost s Jakubem a Janem jsme už měli. A znovu: Do  nebe se dostaneš zdarma - své místo v nebi, si musíš odpracovat! Spása je gratis, odměny jen za práci!  10:46-52.  Tato událost je v Matouši. Zmínil jsem se už o tom, ale: Jsou lidé, kteří zde nacházejí kontradikci mezi těmi popisy. Matouš píše o dvou slepcích, ale Marek se soustřeďuje na  Bartimea, protože ten se ozval jako první a byl asi hlasitější. Mám  obavy že kritik, který v tom vidí nesrovnalost - je tím třetím slepým!

            Kapitola 11.  Přicházíme k posledním dnům Ježíšova  života v  lidském těle. Tato kapitola pojednává o třech dnech Jeho návštěv Jerusaléma. Něco ti povím: Bude se to zdát zcela ne-tradiční, ale  nakonec - já nechci dělat "tradiční" komentář! Tak tedy: Všude to nazývají "triumfálním" vjezdem do Jerusaléma, že?  Nesouhlasím. Ježíš přijíždí na tom oslíku - ano, na oslíku jako Král. Ale nakonec to vyvrcholilo v odmítnutí toho Krále! Ti všichni (nebo alespoň většina), kteří tento den volali v těch úzkých uličkách "Hosana", za pár dní - v těch stejných uličkách volali  "Ukřižuj!"  První den kdy přišel, byl den sabatu - sobota.  Druhý den, v neděli se vrátil a vyčistil Chrám. Vyhnal všechny kupčíky a penězoměnce. Třetí den v pondělí přišel a plakal nad Jerusalémem. Ta příhoda s fíkovníkem se stala druhý den. Jak už jsme měli v Matouši:  Fíkovník představuje  národ Israel, který nenese ovoce, a proto je k ničemu! Něco jako ta kongregace v Laodiceji, ke které mluví Kristus v Apokalypse 3:14-19. Také Izaiáš 29:13  varuje před ústy, která jsou plná velikých slov, zatím co srdce  jsou prázdná a chladná.

             11:22-26. Základ všeho, je víra v Boha! V dopise Židům 11:6  je ten veliký princip: Nejprve musíš uvěřit, že Bůh existuje  a teprve potom Mu můžeš věřit!  Pakliže nevěřiš, že Bůh skutečně  existuje, potom tvá prosba k Němu je - jak jeden atheista ironicky  prohlásil: "Modlitba je cvok, který mluví sám k sobě!" Naším úkolem zde na zemi, není stěhování kopců! Co potřebujeme, je popsáno Pavlem v dopise do Efezu 3:16! Měj víru v Boha ale nedomnívej se, že si tím můžeš splnit jakékoliv sobecké  přání! Požádej Ho, aby se Jeho vůle naplnila ve Tvém životě! To je  přesně to, co potřebuješ! Dnes se mnou asi nesouhlasíš, ale jsem si  jistý na tisíc procent, že se mnou jednou souhlasit budeš! Když ne  za dvacet, tak určitě za dvacet tisíc let!

 

            11:27-33.  Ježíšovi nepřátelé jsou na Jeho stopě, jak smečka  vzteklých psů. Jeho otázka je z toho druhu otázek, které ať odpovíš, jak odpovíš, vždy jsi "v kaši." Je to něco, jako by se tě  někdo zeptal: "Ještě bijete svou ženu?" Ať odpovíš, jak odpovíš, "lítáš v tom"..

        12:1-12.. Ježíš vystupňuje svůj spor s náboženskými vůdci, podobenstvím o vinici. Pochopitelně, vinice je národ Israel, podle Izaiáše 5:1-7. Podívej se na to! Israel byl jediným národem, který měl pravdu přímo od Boha a při tom ještě Jeho viditelnou přítomnost, jak je vedl z Egypta!  To druhé jsme my nikdy neměli!  I slabomyslný musel pochopit! Sluhové jsou proroci, majitel vinice Bůh, vinaři - náboženští vůdci. Ježíš je obviňuje z vraždy ještě před vraždou!  Vyplnění vidíme v r. 70, když Titus zničil Jerusalém a odvedl je do zajetí. Podívej se na Koloseum v Římě! Je postaveno židovskými nevolníky!  Další nádherná poznámka: "Kámen, který stavitelé zavrhli.." Kristus je ten "kámen úrazu" a urážka náboženským vůdcům, ale mnoho  lidí se k Němu obrátilo a těm se stal kamenem základním. Toto se  splní, až se jednou vrátí. Zachariáš 4:7: "Kdo jsi, veliká skálo?" V té chvíli by Ho náboženští vůdci nejraději roztrhali - báli se  však lidí.

           12:13-17.  Tato otázka, je skutečné "mistrovské dílo",  v negativním smyslu slova! Vidíš, nepřijímá jejich chválu, nazývá je pokrytci.  Když Mu něco podobného řekl Nikodémus v Janově kap. 3.  přijal to, protože věděl že to je upřímné. Proč je žádá o peníz?  Uvědom si: Bůh chodí po této zemi a nemá  ani haléř!  Bůh-Syn neměl ani peníze, ani kreditní kartuVisa!   Jeho odpověď byla ještě mistrnější. Už si mysleli, že Ho  mají v pasti - ale on nad tím nemusel přemýšlet ani na vteřinu!  Jako mince má dvě strany, tak  i člověk má dvě povinnosti. Jednu  vůči Césarovi (obec, město, stát), druhou vůči Bohu...

 

 

               12:18-27.  Matouš se o tom zmiňuje, brali jsme to tam. Saducejové byli v podstatě ateisté.  Popírali nadpřirozeno. Jak  praví Ježíš:  Potíže jsou v tom, že lidé neznají Bibli a tím také  Boží moc. Pod pojmem "Bůh," si představuji bytost která může absolutně všechno, pokud to není v rozporu s Jejím morálním  kódem (na příklad nemůže lhát!) a která ví všechno co lze vědět!  A proto je nesmyslem se dohadovat "jak by to, či ono bylo možné..."  12:28-34. Toto je citát z Deuteronomy 6:4. Není to jeden z Desatera, ale je to největší doktrina Starého Zákona! Doslova by se to mělo čísti: Yahweh, náš Elohim (množné číslo!) je jeden Bůh,  (Yahweh)!  Israel měl svědčit pohanskému, polytheistickému světu o jednom Bohu-Stvořiteli, (který se manifestuje ve třech osobách: Otec - (Stvořitel) Syn - (Spasitel), Duch - (Učitel).  Ovšem to v závorkách naznačil vlastně až Bůh-Syn.. Jestli tomu rozumím?  Jistě, že ne!  Ale věřím tomu, protože to učí Bůh!  Pakliže jsi vždy plnil verše 30 a 31, můžeš si, jednou,  zaklepat na "nebeskou bránu" a vejít dovnitř na "vlastní vstupenku!" Pakliže ne, potřebuješ Spasitele! Co ten zákonník říká ve verších 32 a 33 je pravda. Milovat Boha je neskonale víc, než  oběti, dary, dobré skutky, nábožnost a podobné!

                 12:35-37. Ježíš zde učí nadpřirozené zrození z panny. Jak  by mohl David, nazývat svého pra-pra-pra potomka "Pane" (Lord)?  Mohl by pouze v tom případě, že ten jeho potomek bude Božím Synem! A jestliže je Božím Synem, musel se narodit z panny, bez lidského otce! Všimni si: Ježíš říká, že to Davida učil Duch Svatý. Ve 12:38-40 Ježíš říká, že postavení a privilegia vytvářejí zodpovědnost. Odsuzuje zároveň zákoníky,  protože jejich život byl v rozporu s Písmem, které učili.   12:42-44.. Zde je jedno obrovské poučení, příteli. Vím, zde to ještě není zakotvené tak jako v USA, kde je samozřejmostí  přispívat na vlastní kongregaci, ale pamatuj si:   Bůh se nebude dívat na to, kolik dáváš - On to nepotřebuje! On chce tvou lásku!  Ale bude se dívat, kolik si necháš pro sebe! Tam se ukáže ta láska!

             Kapitola 13.. Olivetskou Rozpravu jsme probrali v Matouši.  Jen pár poznámek: Verš 3 nám říká to, co Matouš nenapsal. Nevěděli  bychom že se ptali tito čtyři - možná, že se ptali za všechny. Nezapomeň, že toto je, (pravděpodobně) evangelium Petra! Marek dává otázky dvě, Matouš  píše o třech. Když to dáme všechno dohromady, shledáme že Matouš má všechny:         1) Kdy to bude?   2) Jaké  bude znamení Tvého Příchodu?  3) Jaké bude znamení konce světa?  (Matouš 24:3). Matouš uvádí více detailů, ale podívejme se na co klade důraz Marek. Jistě se bude snažit ukázat sílu, akci, drama. Přece píše pro Římana!

             13:5-6... V tomto vidím stálou hrozbu a domnívám se, že je to velmi aktuální dnes!        Na příklad: Kristus moderního liberalismu, se nenarodil nadpřirozeně z panny, nikdy nevykonal ani jeden  zázrak, nikdy neprolil svou krev za hříchy lidstva, nikdy nevstal  fyzicky z hrobu, neodešel k Otci do nebes a nikdy se fyzicky  nevrátí! Je ti jasné, že takovýto Kristus se v Bibli nenachází?  Tento popis mi spíše připomíná Antikrista! Dnes běhá po této zemi mnoho antikristů. Měli jsme Koreshe v Texasu, který měl naplánováno "rozlomit sedmou pečeť." (Apokalypsa, kapit. 8) Uhořely tam desítky mladých lidí. Před tím Jim Jones hodlal stvořit v Britské Guayaně "Zemi Zaslíbenou," pro asi tak 900 chudáků z okolí Los Angeles. Vysledkem je 900 hrobů v guayanské džungli!  V Jižní Kalifornii nějaký mudrc založil novou "církev" se slibem že udělá to, co Ježíš nemohl udělat! Zatím nám ještě neprozradil co to bude! Minulý týden zahynulo asi padesát  lidí ve Švýcarsku a Kanadě, kteří měli velmi bizarní spolek. Také s "kristem", pochopitelně! U nás straší mladý kluk, pod jménem "Parsifal Imanuel-Syn člověka", jinak Jan Dvorský. Pár cvoků kolem něho obíhá jako oběžnice. A co jich "poletuje" po tom našem  světě, aniž bychom o nich věděli! Je zřejmé, že každý z nich mluví  o jiném "kristu!" Dovol abych poznamenal, že ani jeden z těchto moderních proroků a „spasitelů" nezazářil, řekněme - alespoň průměrnou znalostí Bible!  Jako vždy, (po kolikáté už?) vytrhnou verš zde, verš támhle: A hle, nová pravda, nové evangelium  a co je nejhorší: Další podvedené ovečky, které nemají potuchy, kam je ten  pastýř vede! Musíš prostě znát celou Bibli, abys poznal toho pravého Krista, abys také měl představu (i když nedokonalou), jakou  povahu ten Bůh má, dá-li se Mu skutečně věřit a když ne, proč ne?   Zobrazit si,  byť i neumně - jakous, takous představu o tom, na co se můžeme těšit, až nás jednou vezme domů! A nakonec otázku toho Markova Římana: Je ten Bůh schopný udělat to, co slíbil?

 

 

                13:7-10.. Už jsme to probrali v Matouši i s tou  frekvencí  zemětřesení, za posledních pár set let. A ihned jsem dostal od  svého přítele námitku: Jak mohli vědět v tom a v tom století, kolik  těch zemětřesení bylo a kolik lidí zahynulo? Nevím, vzal jsem to z toho Almanachu. Ale, vsadil bych se, že když mu ve škole řekli,  že paleozoikum trvalo od 570 až do 230 milionů let před naším  letopočtem a že takový dinosaurus sežral za jeden den tolik a tolik  metráků mrkve či karfiolu, nemrknul ani brvou! My už jsme takoví:  Když nám nějaký postarší CSc - s motýlkem na krku a vyleštěné lakýrky, slavnostním hlasem prohlásí, že Big Bang se odehrál před 30 miliardami let, mlčíme v obdivném úžasu. Když nám chlapík,  v zaprášených opánkách poví, že to Bůh stvořil v šesti dnech, poposedáme v rozpacích na židli a nesmějeme se jenom proto, že nás  doma naučili slušné chování! Je to stále ta stejná písnička:  Jelikož nemůžeme vidět "dovnitř" člověka, necháme se ovlivnit jeho  zjevem a i titulem... Všichni jsme byli stejní!

          13:8.. Dnešní člověk se domnívá, že je velmi "civilizovaný", protože má doma automatickou pračku,  sušičku, televizi se  satelitem, mikrovlnnou troubu a velké auto v garáži. Říká si jak je  ten svět krásný, obzvláště když se povaluje na plážích Mauí, nebo  alespoň Malorky. Najednou s hrůzou zjistí, (pakliže vůbec zjistí),  že jeho zásahem vymírají živočišné druhy a Země se pomalu stává  neobydlitelnou!  A pokud nezastaví populační explozi, pojde hlady!  Ne, nejsem fanouškem ekologie! Jak už jsem napsal: Bůh mně sem  nepostavil abych vyčistil rybníky, ale abych chytal ryby! Ty  ekologické problémy, byť nepochybuji o tom že jsou  (ve většině  případů) skutečné, mně nezajímají! Víc, než nečistota vody a vzduchu, mně trápí nečistota lidských srdcí! Tam je ten problém!  Ale abych se vrátil: Před několika desetiletími se lidé domnívali,  že věda vyřeší všechny lidské problémy. Nyní vidíme, že věda sama  vytvořila problémy, které svět není schopen vyřešit!  Známý skeptik  Bernard Shaw, kdysi prohlásil:"Věda, ke které jsem si přišpendlil  svou víru, zklamala.  A vy se díváte na atheistu, který ztratil svou víru."  A toto charakterizuje dnešní věk. Lidé se nemění - jenom  každá generace přidá více rychlosti a hluku a špíny!

           13:9-13.  Nedomnívám se, že má na mysli Církev. Evangeliem myslí zprávu Království. Je to také evangelium milosti. Dávej pozor: Nejsou dvě evangelia! Zpráva o Království je jedna strana  a evangelium Boží Milosti, je strana druhá! Celá spása je skrze Milost Boží. Bůh nikdy neměl jiný způsob spásy, než skrze Kristovu prolitou krev! Ale evangelium Království klade důraz na:"Obraťte se, království nebes se přiblížilo!" A toto bude rozhlašováno v Době ě Strastí! Nakonec: O které době mluví Kristus ve verších 11-13? V té době bude také silný antisemitismus.  A opět pozor:  Verš 14 je počátek Doby Strastí.  Křesťane, uvědom si, že nám Bůh nedal Chrám s velesvatyní! Toto je specifický Chrám, na specifickém místě, které určil Bůh! My takové místo  nemáme!  Proto také Marek nepíše o "svatém místě" jako Matouš!  Říman by se zeptal "Kde to je?"  A znovu opakuji: Israel má Zaslíbenou zemi, Církev Nový Jerusalém! A proto také verš 27 není Rapture! Pro nás Kristus  neposílá nikoho - my budeme "uchváceni" do prostoru, kde On na nás  bude čekat (1Tesal.4:13-14). Tento verš zde popisuje scénu po Době Strastí, nebo těsně před jejím koncem, kdy se Kristus vrací jako  vítěz. Ten fíkovník jsme měli v Matouši. Pravda, jsou lidé, kteří nesouhlasí, ale nakonec kdo-kdy souhlasil se vším, co říká ten druhý? Pro mne ale ty Boží "hodiny", podle kterých provádí svůj plán, nejsou Omega, či Seiko, ale Israel! Tím "pokolením" má na mysli  buď národ Israel, který je jak  se zdá nezničitelný a nebo tu generaci, která uvidí "počátek těch  věcí"...

             13:31-32... Tento verš je skutečně obtížný. Pakliže je Ježíš Bůh, je těžké vysvětlit nedostatek vševědoucnosti. Jediný Marek dodává "ani Syn." On představuje Ježíše, jako služebníka a "služebník neví, co jeho pán dělá". Tento služebný charakter je typický obraz lidství. "Vzal na sebe formu služebníka", by také mohlo znamenat, že se vzdal některých božských atributů, když se  stal člověkem. Omezení z vlastní vůle. Příjdeš-li na lepší vysvětlení, napiš mi ho...

 

 

 

               13:33-37... Toto podobenství uzavírá Markův obraz Olivetské  Rozpravy. Ježíš aplikuje toto podobenství na svůj Druhý Příchod. Ovšem, to "bdění" může být všelijaké. Někdo bude bdít ve strachu,  někdo v radosti.  Postoj Křesťana by měl být,  jako kdyby očekával  Kristus  dnes večer!  Nemožné to není!

              Kapitola 14:1-2. Řečtina zde píše o Velikonocích (Pasover, nebo jinak "Beránek") a svátcích nekvašených chlebů. Pasover byl vždy čtrnáctého dne prvního měsíce (Nisan), který odpovídá našemu  dubnu (Leviticus 23:5).  Potom svátek nekvašených chlebů, který spadal na patnáctý den stejného měsíce (Leviticus 23:6).  Farizejové zřejmě chtěli počkat, až se návštěvníci Jerusaléma rozejdou do svých domovů. Báli se nepokojů. Jenže:"Člověk míní, Bůh mění"..                  Zde je opět ta příjemná scéna.  Jan 12:1 píše, že to bylo  "šest dní před velikonocemi". Mýlejí se Matouš i Marek, kteří to dávají těsně před Velikonoce? Už jsme si řekli, že ani Matouš, ani  Marek se nesnaží o chronologii. Jejich zřejmý úmysl je postavit tento krásný obraz, jako kontrast k tomu, co udělá Jidáš.  Matouš  a Marek kreslí světlo a tmu. Oba - jak přítel tak i nepřítel - se  blíží k tomu kříži -  každý po jiné cestě. Marie cestou lásky, Jidáš cestou závisti a chtivosti. Jan dodává, kdo vedl tu stížnost na plýtvání mastí..

                  14:10-11.. Zde je Jidáš na své půdě. Plánuje, jak by Ježíše  zradil. Mělo se to udělat "decentně," aby u toho nebylo moc lidí! Jenže Ježíš jim to překazil. V Janovi 13:27 čteme jak mu Ježíš  praví: "To co chceš udělat, udělej rychle!" A Jidáš možná přiběhl k židovské radě s poplachem, že se to prozradilo a že to musejí udělat ihned! 14:12-16. Beránek se jedl s nekvašeným chlebem. Ježíš měl zřejmě, tu místnost sjednanou s majitelem předem. Jistě se  pamatuješ, jak poslal o týden dříve učedníky pro toho osla. To bylo  jistě vyjednáno předem také.

          14:18-19.  McGee tvrdí, že každý z nás by byl schopen toho, o čem se tu hovoří. Je pravdou, že člověk je totálně zkažený a to  i ten, který se nám zdá být ten nejlepší, ale stejně se ve mně něco  vzpírá s ním souhlasit...    14:22-25.. Zde je několik zajímavostí. Pohár s vínem  musel projít kolem toho stolu několikrát, nežli Ježíš ustanovil památku Posledni Večeře. Pasover, či Beránek, se díval vpřed na Jeho Příchod a bude opět zavedený - a to v Mileniu, jak se dozvídáme v Ezechielovi, možná jako památka..  ........ 14:26-31. Nemám pochyby o tom, že to Petr myslel upřímně,  ale neznal své slabé stránky! My jsme na tom stejně, ale já se domnívám že jediné zrcadlo ve kterém je můžeme vidět, je Bible.  Víš, nikdo z nás nezná hloubku lidského srdce. A můžeš to své srdce "vydrhnout" tím nejsilnějším práškem dobrých předsevzetí a necháš-li ho prázdné, pozdější stav bude horší, než předešlý!  Potřebuješ Krista! Jenom Jeho přítomnost ve Tvém srdci nepustí nákazu a špínu  zpět! Teď jim po cestě říká o Vzkříšení  slibem, že se  sejdou v Galileji.

On je - z celého toho nekonečného  vesmíru jediný, na koho se můžeš opravdu spolehnout! Lidé,  i ti  nejlepší občas zklamou, věrný pes zestárne a jednou pojde.. Jenom Bůh je stále na tom stejném místě, stále stejný  včera, dnes, i za milion století! A když Ho budeš hledat s upřímným srdcem,  najdeš  Ho jak ráno, tak o půlnoci.  Jak v paláci, tak i v africké slaměné chýši! Pakliže Ho příjmeš, bude s Tebou stát až do konce -vlastně  až "za konec".

 

   A jsem si jistý, že právě tak stál s Petrem i v té  nejkritičtější chvíli Petrova života!

 

 

 

           14:35-36.. Nebyla to bolest, ani výsměch, ani smrt, čeho by byl  se bál. Byl to instinktivní odpor k tomu okamžiku, kdy na Něm budou  ležet hříchy lidstva. Hříchy jak z minulosti, tak i z budoucnosti! Strašná tíha za něco, co On nejenom neudělal, ale co bylo vzdálené  Jeho charakteru, jako je  Západ od Východu!  Bůh z Něj, na  tom kříži,  udělal Hřích (2 Korint. 5:21).

 

         14:37-42... Krásná ukázka lidské solidarity! Ti chlapíci neměli vůbec žádné starosti! Dokonce i Petr, kterému Ježíš řekl, že Ho zapře!" On, v první řadě měl být vzhůru a sbírat síly pomocí  Boha, aby tuto krizi překonal se ctí! Vždyť Petr, když už nikdo  jiný - věřil že Ježíš je  Kristus - Boží Syn! I když to jistě neměl ještě tak v hlavě srovnané jako my, po těch dvou tisícich  letech hledání a hlavně "školy" Svatého Ducha-Učitele, tak přece jen věděl, že Ježíš mluví pravdu a že mu, Petrovi předpověděl, že  Ježíše zbaběle zapře! A přes to všechno ještě mohl spát?

 

               14:43-52. Vidíš, dělají přesně to co řekli že dělat nebudou! Chtěli Ho zabít až po svátcích. Ježíš řekl že zemře na Pasover a také se to tak stalo! A On jim ještě pomáhá! Prohlašuje, že tím plní proroctví. Kdyby ti lidé věřili vlastnímu Písmu, mohli si to ještě uvědomit a změnit úmysl. Ten chlapík co tak mával mečem, byl Petr. Jiní evangelisté jmenují i toho zraněného.  "A všichni  utekli", je žalostný závěr. Frank Morison napsal - dnes už klasickou knížku: "Kdo odvalil ten kámen?" Morison byl přesvědčen, že ten, který utekl nahý, byl Jan Marek...

        14:53-72. Ježíše přivedli před Kaifáše, velekněze, který byl přijatelný Římu. Jan poznamenává, že Ho nejprve předvedli před Ananáše a mnoho odborníků se domnívá, že Ananáš byl ten,  kdo stál  za celou  tou konspirací. Ať už byl či nebyl - dneska je mu již jasné, co udělal!  To celé soudní shromáždění bylo nelegální, protože bylo proti zákonu, vést hrdelní proces v noci!  Dále fakt, že vyslechli  pouze svědky obžaloby a ne také obhajoby - bylo do nebe volající! Ježíš ta nesmyslná obvinění ani nepoctil odpovědí. Přesně jak píše Izaiáš 53:7. Nakonec Ho velekněz dává pod přísahu. A pod tou  přísahou Ježíš prohlásil, že On je ten, který se jednou vrátí na  oblacích moci. A to je Daniel 7:13-14! Velekněz velmi dobře věděl o čem Ježíš mluví a předvedl tu malou emociální scénu. Proti Mojžíšovu Zákonu, bylo i roztrhnutí velekněžského šatu. Ale ten velekněz toho měl za tu noc na svědomí mnohem víc, nežli zničení  pár metrů látky.

 

 Ježíš nebyl odsouzen za to co udělal či neudělal - byl  odsouzen za to, kým je!

 

        Toto obvinění bylo později pozměněno, když stál před Pilátem (Marek 15:3). Zatím co proces běžel, Petr byl na špatném místě, mezi špatnými lidmi! A slabý, ženský hlas ho vyděsil  natolik, že udělal to o čem byl přesvědčený že je nemožné... Zkouška pravého Křesťana není v tom že se vyhne hříchu! Každý  zhřeší - ale v tom, že se vrátí zpět k Bohu a přizná svůj hřích!  Nakonec to píše on sám (1 Petr 1:5). Petrovi bylo jasné, že ho Bůh  podržel.      

          Kapitola 15.. Přicházím už po druhé, k ukřižování Ježíše  Krista. Všichni "Jeho věrní" jsou poschováni, jako myši v dírách. Jeden Ho zradil, druhý zapřel. Hlavním námětem této noci je hřích. Hřích ze dvou pohledů. Jeden pohled je, že Hřích se Ho pokouší zničit. Druhý obraz: Ježíš, dobrovolně béře tento Hřích na sebe,  a umírá, aby tu sílu hříchu porazil. Je to síla Satana. Dá se říci,  že ten kříž je jeden z mnoha paradoxů křesťanské víry! Je, na jedné  straně - strašnou tragedií všech věků. Na druhé straně tím  nejslavnějším vítězstvím nebe a země!

 

 

 

           Nesnaž se příteli, mít ani  pocit porážky, ani sympatie pro Toho, který tam visel! Vytvoř si ve  svém srdci vděčnost! Skutečnou, nefalšovanou vděčnost, která se potom rozdělí a vytvoří lásku! Z vděčnosti vypučí láska k Tomu, který dobře věděl, co Ho čeká, a který přes to všechno sestoupil z nepředstavitelné čistoty a slávy na naše smetiště, aby toto smetiště jednou změnil v ráj! Až si plně uvědomíš co On pro Tebe udělal, nemůžeš než pocítit                     vděčnost a lásku!

         V opačném případě se  stavíš na úroveň Jidáše! Je to silné, ale je to pravda. Ta tragická nota je nesmazatelná v těchto scénách Kalvárie. Není divu, že když barbar Clovis uslyšel evangelium, vzkřikl:"Kdybych tak tam byl se  svými vojáky!" Ale On nechce naše sympatie - On chce naší víru! (Římanům 10:9-10).   pochopíš, dáš Mu své srdce, ne soucit! Evangelium je to, co udělal On - ne to co Bůh chce, abys udělal Ty!  My nejsme schopni udělat cokoliv, co by Bůh mohl přijmout! (Římanům 4:25, 15:1-15) Důvod, proč Ho vedou k Pilátovi je, že Sanhedrin Ho sice mohl odsoudit k smrti, ale vykonat popravu mohl pouze Řím. Obvinění, podle kterého Ho v noci odsoudili k smrti, by nikdy neobstálo před Pilátem a proto se sešli brzy ráno, aby dali dohromady obžalobu, pro Piláta přijatelnou. Pilát  neměl Jerusalém rád. Jeho hlavním sídlem byla Césarea. Měla krásné pobřežní  počasí a Pilát přijížděl do Jerusaléma potlačit demonstrace, vzpoury, konat soud. Řím nestrpěl ani náznak odporu - a možná proto  - vydržel tisíc let!  Pilát byl zmatený tím, že tento Obžalovaný se vůbec neobhajuje. Na to nebyl zvyklý!  Když se podíváš na tuto scénu jak ji popisuje Jan, uvidíš že tam byla mezihra Piláta a Sanhedrinu. Pilát chtěl dokonce vězně propustit, ale nedostal žádnou spolupráci od Ježíše!  Nakonec poznal, že musí rozhodnout  sám, podle svého názoru a smyslu pro spravedlnost. A to stejné je na nás všech. Barabáš byl vrah, a vedl povstání proti Římu. Byl zřejmě, hlavním vězněm v té době.  Ježíš pravděpodobně visel na kříži, který byl připraven pro Barabáše. Pilát se musel potit! Na jedné straně má vyloženého nepřítele Říma, na druhé stojí  Člověk, o kterém je Pilát přesvědčený, že je zcela nevinen! A lidé  si zvolí Barabáše! Na otázku co s Ježíšem, dav pouze křičí  "Ukřižuj!" A tak Pilát pošle nevinného na smrt. Nevinného? On tam  visí za mně - a já nevinný nejsem!    15:25. Je nám řečeno, že byl ukřižován ve třetí hodinu, což  je devět ráno. Marek používá židovský čas, Jan římský. Co se týče toho nápisu, musíš dát dohromady všechna evangelia, abys to dostal kompletní. Jinak jsme ukřižování probrali v Matouši...

             Kapitola 16.  Tělesné, fyzické vzkříšení, je jedna z hlavních doktrin křesťanského učení. Toto je srdce evangelia, či Kristovy zprávy. Verše 9-20, jsou zpochybňovány textuálními kritiky. Nemohu říci že by mně to vzrušovalo! Při "procházce" tímto vydáním, jsem dostal dostatečné množství "moudrostí" současných "expertů", takže už jsem obrněný vůči všemu! Všechny ty návštěvy máme chronologicky v Matouši, nebudu se opakovat. Snažil jsem se v tomto evangeliu vyhmátnout zdánlivé, či skutečné rozdíly od předešlé zprávy a neopakovat stejné pohledy. Marek na příklad, nepodává mnoho podrobností ve verších 13 a 14. Verš 16, ukazuje akci, pohyb. Verš netvrdí, že když nebudeš pokřtěný, že jsi  ztracený! A Ježíš neříká, že křest je podmínkou spásy - ale že spasená osoba se dá pokřtít. Už spasená! Verše 17-18. Pakliže chceš některý z těchto darů pro sebe, věz že musíš vzít všechny! Co tím  chci říci? Tato znamení provázela ty, kteří učili první evangelium. A ta znamení pominula časem, když lidé už měli celý Nový Zákon a nebylo potřeba nadpřirozených důkazů! Když budeš znát Bibli dobře, poznáš že žádný zázrak nepotřebuješ! Že tím největším zázrakem byla Tvá spása!."A tak se všichni rozešli do světa a učili." A na konci dvacátého století ještě učí. Skrze nás, kteří jsme uvěřili. (Jan 17:20).

                                                     Marek -  konec.