Jonáš.

Tato kniha byla (a je) pravděpodobně, tou nejvíce kritizovanou, ze všech knih Bible! Tuto kritiku nesrovnávej s tím, co jsem psal o Danielovi! Zde je to kritika výsměšná, u Daniela "prskali" jed!

Bohužel i někteří Křesťané bez velikého přemýšlení, ohrnují nos nad touto knihou, aniž by si uvědomili že hrají do rukou skeptikům, atheistům a kritikům, kteří považují Jonáše za nejslabší článek řetězu Bible!

Je Jonáš opravdu "Achilovou patou" Bible? Ano, pakliže přijmeme všechna ta nesmyslná, směšná vysvětlení kritiků! Dovol, abych ti pár těch nesmyslů popsal:

1. Starý, dobrý Jonáš na té lodi usnul a popisuje svůj sen.

2. Jonáš je napodobenina fénické báje o Herkulovi a mořské

potvoře - něco jako obluda z Loch Ness.

3. Jonáš jel lodí do Taršiše a loď ztroskotala. Jiná loď ho

vzala zpátky. Na její přídí, jako ozdoba, byla místo obvyklé

mořské panny - ryba. A tak přišel Jonáš na tu rybu

4. Kolem plavala mrtvá ryba, a Jonáš se v ní, za bouře schoval!

A proto většina liberálů považuje Jonáše za alegorii! Ty předešlé "výplody" nepoctím ani poznámkou. Začněme vysvětlením, proč jsem si jist, že Jonáš je historickou postavou. Podívejme se na historickou knihu, Druhou Královskou, 14:23: " V patnáctém roce vlády judského krále Amasjáše..." Nikdy jsem ještě neslyšel, že by někdo napadl tuto větu, jako ne-historickou - jako alegorii! Čtěme dále ve 14:24-25: "..promluvil skrze svého služebníka Jonáše.." Král byl skutečná postava, Israel byl skutečným národem, Chamát bylo skutečné místo. Je velmi nepravděpodobné, že by právě pouze Jonáš byl nějakou mytickou postavou!

Jistě, nějaký ten "mudrc" by mohl namítnout, že toto byl nějaký jiný Jonáš. Rovnalo by se to intelektuální sebevraždě domnívat se že existovali dva Jonášové, jejichž otcové se jmenovali oba Amítaj a jak první, tak i ten druhý Jonáš byli proroky! To bych spíše uvěřil, že ta veliká ryba plavala v proužkovaném pyžamu!

A opět: Pouze nemyslící boula - se s tebou začne hádat o tu rybu! Proč?

Protože, jakmile připustíš - i jenom možnost - existence Boha, potom končí dohady! Bůh je schopen - nejenom vytvořit vhodnou rybu i s nábytkem včetně piana uvnitř, či ponorku, která vypadala jako ryba, UFO, které plave pod vodou, či cokoliv jiného! Jenom opravdový hlupák tohle nepochopí!

Kapitola 1. Ninive, hlavní město Assyrské říše, bylo postaveno na řece Tigris... Assyrie byla v té době světovou říší. Bůh zde oznamuje, že toto město bude soudit, pakliže se k Němu neobrátí. Posílá Jonáše, aby jim to oznámil. Jonáš se má odebrat na východ od Israele do Ninive. Místo toho si ten náš prorok koupí lístek z Joppy do Taršiše, což je město založené Féničany na jižním pobřeží Španělska. Proč to udělal? Máme několik důvodů:

Jonáš nenáviděl Ninivety a nepřál si, aby je Bůh spasil! Assyrie byla jedním z nejbrutálnějších národů starověku. Používali velmi nelidské metody mučení, aby dostali informace. Jako armáda, se Assyřané pohybovali velmi pomalu, protože si s sebou brali své rodiny. To byl jeden z důvodů, proč je Babylónská vojska nakonec přemohla. Když se ale dostali na cizí území, byli jako žravé kobylky a zničili všechno kolem sebe.

Stávalo se, že obyvatelé měst raději spáchali hromadnou sebevraždu, než aby se dostali do rukou těchto "lidumilů!" Lze pochopit, proč Jonáš neměl Ninevity v lásce! Pravda, Jonášova zpráva nebyla zprávou o spáse, ale o soudu. Jonáš však dobře věděl že pakliže se Ninive obrátí, Bůh je spasí. A jak už jsem podotkl - Jonáš je nenáviděl velmi "upřímně"...

Druhý důvod je, že Jonáš byl neposlušným prorokem - a o tom není pochyb. Něco jako ten marnotratný syn, který nechtěl žít pod vůlí svého otce. Celá čtvrtá kapitola jedná o tom, jak ho nakonec Bůh přivedl zpět k sobě.

Třetí důvod. Všimli jste si, že ve Starém Zákonu Bůh nikdy neposílal své posly a proroky do cizích zemí? Jeho metoda v té době byla zcela opačná od dnešní! Israel měl sloužit a uctívat Boha jako národ, který byl situován na křižovatkách světa, tam kde se dotýkala Evropa s Asií a Asie s Afrikou. Oni měli být svědky pro Boha celému světu!

Pozvání znělo: Pojďte společně s námi do Chrámu Boha, kde se Mu můžete poklonit! Podívej se na královnu ze Sáby! Proč přišla? Uslyšela že se tam nejenom uctívá - ale, že je tam i oltář pro hříšníky! Kdybys četl historii, dozvěděl by ses, že těch královských "návštěvníků" bylo v té době mnohem více! Ano to je ta krátká doba, kdy byl Israel svědkem pro Boha Yahweh...

Dnes, v křesťanské éře, je tato metoda zcela opačná. Chápu, že se ti první "vyslanci" jistě zprvu podivili, když uslyšeli:.."Jděte do celého světa a učte mou zprávu". Místo aby slyšeli: "Pojďme do Jerusaléma..." Bůh-Syn jim říká: "Počínaje Jerusalémem, jděte do Judeje, Samarie a až do konců světa..."

Občas kritizujeme Israelce že neuspěli, potom postavíme někde na kopci kostel a čekáme, jestli se někdo přijde podívat, místo abychom my "šli do světa!" Ještě dodnes se uzavírají do klášterů v domněnce, že plní Jeho vůli! Jaká byla Jeho poslední slova? "Jdi do světa, a pověz lidem o mém daru!“ To je ta služba Bohu!

Jonáš si klidně mohl říci: Tak moment, Pane! Ty jsi nikdy neposlal Eliáše do Egypta, Elišu do Indie nebo Izajáše do Afriky! Proč jsi to nikdy dříve přede mnou nenařídil? Co je to za novinku? Ovšem také mohl říci: Ano, Pane. Nerozumím tomu - ale už běžím!! To je stále stejné, jak před dva a půl tisíci lety, tak dnes. Je spousta skutečností, kterým nerozumím, které nechápu. Ale vím co Bůh ode mne chce!

Ne, že by ke mně promlouval tak, jako třebas k Jonášovi - to ne! Ale vím, co ode mne chce, velmi přesně a jasně z dopisu, který mi napsal! Nechce abych byl hodný a dobrý - ví že toho nejsem schopný! Žádá ode mne, abych tu zprávu o Jeho Synovi řekl dalším a dalším. A to jsem schopen dělat - to mně naučil!

O té rybě se už nechci rozepisovat. Jenom bych chtěl poukázat na to, že Bible nikde nepíše, že Jonáš byl tři dny v břiše té ryby živý!! Závěr si udělej vlastní. Ještě poznámku: Ve velké většině anglických Biblí, které mám, první verš druhé kapitoly v této Bibli, je veršem 17 první kapitoly. Hledal jsem v hebrejské verzi a zjistil jsem, že toto vydání se řídí podle původního uspořádání. Verš 2:3 je správně v hebrejštině "z břicha hrobu". Tak stejně to překládá Bible Kralická.

Pakliže byl Jonáš ty tři dny mrtvý, potom by to bylo odpovídající místo, odkud by k Bohu volal. Kdyby se jednou stalo a někdo z vás se procházel někde "doma" s Jonášem a Jonáš prohlásil, že tu dobu v té rybě byl naživu, potom ten můj pohled rád odvolám. Nakonec - s Bohem je možné všechno, že?

Ještě okamžik v druhé kapitole, verš 10. Jak se tak dívám do různých Biblí, všude je to trochu jinak: "Spása je v Bohu,,U Boha je spása,,"Spása přísluší Bohu,,"Hojné vysvobození jest u Hospodina. o poslední je Kralická - a jak její překlad vždy vyzdvihuji - toto není příliš šťastné podání! Ale co chci říci, a co bych nechtěl aby jste zapomněli:

Spása je Boží práce pro nás!

Spása není - nikdy - naše práce pro Boha!

Bůh nás nemůže spasit skrze naše skutky, (ať už jakékoliv!) protože všechno to, co bychom byli schopní nabídnout je vždy nedokonalé a Bůh nepřijímá nedokonalost! Kdyby spása závisela od nás, nikdy bychom nemohli být spaseni! V první řadě: Než přijmeme Krista, jsme totálně ztracení hříšníci, bez schopnosti jednoho dobrého činu!

Náš starý známý - Izaiáš, to velmi graficky píše v 64:6! Mrkni se na to! Spása člověka je tak něco nádherného! Dá se ukázat, nebo vyjádřit ve třech "časech":

1. Byl jsem spasený: "Amen, amen, pravím vám - kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný, nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života! (Jan 5:24).

2. Má spása probíhá v tom smyslu, že Bůh ve mně pracuje, aby zdokonalil to co počal. (.."a proto kultivujte, zdokonalujte, neste až ke konečnému cíli vaší spásu, s úctou a bez víry v sebe, ne ve vlastních silách, ale skrze Boha, který pracuje na vašem zdokonalení." (volný překlad, podle čtyřech různých Biblí, Filip.2:12-13).

3. Budu spasen. „ Od dětství znáš Písmo, které Ti může dát moudrost ku spáse a to vírou v Ježíše Krista" (2 Timot. 3:15). Jelikož Timoteus byl již spasený, co myslel Pavel tím "moudrost ku spáse?“ Učí Timotea, že Písmo mu umožní růst ve víře a službě Bohu! Příteli, ani když jsme přišli na konec tohoto života zde, ani potom nejsme kompletní! Jak to říká První Jan 3:2.: "Budeme to vědět, až se vrátí On "...

Ve třetí kapitole dává Bůh Jonášovi ještě jednu možnost. Jednou jsem slyšel otázku (lidé většinou dávají otázky, na které se nedá odpovědět) :

Co by se stalo, kdyby si byl Jonáš koupil druhý lístek do Taršišu? Já, osobně si myslím, že by si byl Bůh opatřil druhou rybu!

To stejné se stalo s marnotratným synem! Myslíte si, že by ten syn, šel podruhé tam někam do cizí země? Pochybuji. Určitě se mu už nechtělo jíst znovu s prasaty! Ano, Boží děti se mohou dostat (a také občas dostanou) do hříchu, ale žít v hříchu nebudou! Prasata žijí v prasečincích, děti v domě svého otce!...

Ninive nikdy neexistovala! volali skeptikové až do roku 1845, kdy sir Austin Layard prozkoumal zbytky Ninive. Dnes je, na druhé straně Tygrisu, moderní město Mosul. O Ninive najdete zmínku již v Genesis 10:11-12.

Nemám pochyb o tom, že to Jonášovo volání mu samotnému dělalo velmi dobře! Nakonec na ty "lumpy" přece jen dojde! Stalo se však něco, co Jonáš nejenom nečekal - ale také nechtěl! Celé město - od krále, až do posledního žebráka se obrátilo k Bohu! Vysvětlení je ve verších 3:9-10. A teď trochu zamyšlení. Verš 10 nám sděluje, že Bůh "litoval". Na to se musíme podívat! Bůh je absolutně dokonalý, nepotřebuje měnit plán, či názor. Ví konec před začátkem! To je ten důvod, proč Ho považuji za toho jediného Boha!

Je zcela nemožné, aby si pojednou řekl: „Počkat, tohle možná bude lepší způsob!“ Zeus, Hera, Neptun a jim podobní dělali "kopance", mýlili se, hádali mezi sebou a pod. Ale, a to je to hlavní: Nad nimi byl ještě Zákon! Ne, tento Bůh omyly nedělá - jinak bych Ho musel opustit a hledat ještě většího Boha! Hebrejské slovo "nacham" znamená „ulehčení“, „komfort". Ale v tomto kontextu ho pisatel používá jako řecké "metanoia" a to je "změnit názor“, "litovat". A proto to musíme vzít přesně jako to Šalamounovo "pod sluncem" z pohledu člověka! Prostě tak, jak to vidí člověk! Jinak bychom neměli takového Boha, jakého potřebujeme! Náš Bůh je stejný "včera, dnes, zítra" (Židovským 13:8).

Jonášova nechuť k obyvatelům Ninive byla tak silná, že by býval dal přednost smrti. A tak ho Bůh učí skrze případ se skočcem.

Ovšem, zdali se náš Jonáš poučil, to je otázka jiná. To už Bible neuvádí.

Podle mé zkušenosti s lidmi (včetně mně samého, pochopitelně) o tom silně pochybuji...

Jonáš - Konec